Segmenty, které nedohodly úhrady, žádají o dvě procenta víc než loni
Zástupci segmentů, které se na 2. pololetí nedohodly s pojišťovnami na výši úhrad (kromě lůžkové péče), vyslovili koncem května při schůzce s ministrem Jozefem Kubinyim obavy, že nedohody budou posuzovány rozdílně a opět budou zvýhodněna lůžková zařízení. Domnívají se, že by měla být zachována proporcionalita růstu úhrad jako u lůžkové péče.
Příjmy praktických lékařů (letošní nedohoda je první v historii) se meziročně zvýšily o jedno procento, zatímco příjmy systému vzrostly o šest procent. Ve srovnání druhých pololetí let 2000 a 2003 se zvýšily výdaje pojišťoven o 30 procent, ale příjmy praktických lékařů jen o 22 procent.
Letos se zvýšení DPH promítne do růstu cen vstupů a zdraží se i některé citlivé provozní položky (na to si stěžují i ostatní segmenty). Zvýšení minutových režií ve výkonech ve 2. pololetí se primární péče dotkne jen marginálně, protože převážná část péče je placena kapitačně.
Praktici požadují zvýšení kapitačního paušálu minimálně o čtyři koruny.
Výdaje pojišťoven na klienty domácí péče (třetí nedohoda od roku 2002) jsou pětkrát až desetkrát nižší než na srovnatelné diagnostické a indikační skupiny těch, kteří jsou hospitalizováni.
Očekávaný nárůst objemu domácí péče je 16 až 23 procent (mezi lety 2002 a 2003 se zvýšil počet klientů ze 163 na 204 tisíc), ale zvý-šení výdajů pojišťoven se očekává pouze osmiprocentní. To prakticky vylučuje cenovou dohodu. Benefit, který by měl nastat v důsledku toho, že domácí péče redukuje počet klientů, kteří by jinak byli hospitalizováni, je stírán cyklickou sanací dluhů a poptávek zbytných lůžkových zařízení.
Podobně - tedy nevy-užitím potenciálních úspor - argumentuje i segment fyzioterapie (od roku 1997 třetí nedohoda), který navrhoval zvýšení ceny bodu do dvou procent. Ani na minimální zvýše-ní objemu úhrad nepřistoupily pojišťovny také pro segment komplementu (třetí nedohoda). Důvodem nedohody byly i regulace úhrad navrhované přesto, že jde o péči indikovanou a pojišťovnami uznanou, která je objemově regulována už u ordinujících lékařů.
Zástupci těchto čtyř segmentů se shodli, že funkce dohodovacího řízení je už od roku 1999 narušována tím, že segment lůžkové péče se s pojišťovnami ani jednou nedohodl a úhrada je určována až dodatečně vyhláškou MZ. V době jednání nejsou k dispozici potřebná data a předpokládaný objem peněz se rozděluje bez ohledu na změny objemu poskytované péče nebo preference určitého druhu péče jako výrazu zdravotní politiky státu. Cenová jednání by měla mít průběžně k dispozici všechna potřebná data a jejich výsledky by měly sloužit jako podklad pro tvorbu pojistných plánů. Rovněž by se měl opustit systém dohodování ceny bodu - regulujícím prvkem by se měl stát objem péče za reálné ceny namísto dodavadního neregulovaného objemu při regulovaných cenách.
Martin Tarant, Zdravotnictví a medicína