Je to tak už od května 1992, kdy Václav Bruna přesunul svou ordinaci z hornorakouského Freistadtu, kde dodnes žije, na druhou stranu hranice. Tehdy začal platit zákon o nestátní zdravotní péči a on se rozhodl alespoň pracovně vrátit zpátky do Čech. Zaměřuje se především na stomatologickou protetiku.
„V unii má cizinec právo na ošetření kdekoliv. To jen u nás se neomaleně omezuje právo pacienta na svobodnou volbu lékaře, protože zdravotní pojišťovny neplatí těm, kteří s nimi nemají smlouvy. To pokládám za nehoráznost,“ říká stomatolog Bruna bez obalu.
Zahraniční klienty k němu láká dobrá práce podložená českými cenami, jež jsou výrazně nižší než v sousedních zemích.
Zatímco v Rakousku vyjde porcelánová korunka na minimálně 600 eur, u doktora Bruny stojí 300 eur. Platí se hotově.
Podobné to je i u dalších nestandardních úkonů. „Povolání zubního lékaře je na západě obecně velmi uznávané, a tím i dobře honorované. Zaplatit za generální protetickou sanaci účet ve výši pěti tisíc nebo i více eur není vzácností,“ vysvětluje Václav Bruna.
V Brunových ordinacích se nečeká. Pracuje se od pondělí do pátku, denně tři lékaři ošetří pětadvacet až třicet pacientů.
Standardní zákroky, které platí pojišťovny, se u Václava Bruny dělají jen doplňkově, ale i tak se Češi objevují mezi jeho pacienty také. Hlavně jsou to ti, co pracují v Rakousku a jsou pojištěni u tamních zdravotních pojišťoven. A také solventní podnikatelé, kteří s vyšším účtem počítají.
Špičkové zubařské zákroky jsou v západní Evropě zhruba třikrát až čtyřikrát dražší než standardní výkony. |
„Fixní protetiku ale nepojistí ani v Rakousku všechny pojišťovny,“ upozorňuje Bruna. Podle něho je ve světě běžné, že zdravotní pojišťovna zaplatí to, na co se pojištění vztahuje. I když to je třeba jen polovina účtované ceny.
„V Čechách to je ale velký problém. Zdejší systém má velké mezery,“ říká stomatolog. Po vstupu Česka do Evropské unie pro sebe a svoji praxi změny nečeká. „Pro mě se nic nezmění,“ říká.
Zdeněk Zuntych, Hospodářské noviny, 1.7.2003