Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach včera zatím nejkonkrétněji prozradil, jak chce od roku 2005 ušetřit alespoň část z mnohamiliónových částek vyplácených na nemocenských dávkách.
První tři dny nemoci: jen 25% hrubé mzdy
První tři týdny zdravotní neschopnosti zaměstnance by nemocenskou vyplácel zaměstnavatel. A první tři dny by byla dávka asi o polovinu nižší než dnes. To znamená, že by činila pětadvacet procent denního hrubého výdělku, ze kterého se odvádí pojistné.
Kontrolovat nemocné by mohl i zaměstnavatel
Stát by zaměstnavatelům vynahradil zvýšené náklady odpovídajícím snížením odvodu na nemocenské pojištění. A navíc: Zaměstnavatel dostane podle Škromacha možnost kontrolovat zaměstnance, jestli je doma a léčí se.
„Zatím jsou sankce za nedodržení léčebného režimu nedostatečné. Počítáme s určitým pracovněprávním opatřením. Za opakované porušení tohoto režimu by měl dostat pracovník výpověď,“ zdůraznil ministr.
Dávky by měly vzrůst u dlouhodobě nemocných
Věcný záměr nového zákona o nemocenském pojištění chce Škromach předložit vládě do konce června. Mají v něm být i další změny.
Zvažuje se, že dávky budou při kratší nemoci nižší a naopak vzrostou u dlouhodobě nemocných lidí. Škromach připustil, že pokud je někdo opakovaně nemocný vždy jen několik dní, bude novým systémem znevýhodněn.
„Vyšší nemocenskou v prvních třech dnech ale mohou odbory v jednotlivých podnicích prosadit v kolektivních smlouvách,“ dodal.
Zvýhodněni by byli lidé s vyššími příjmy
Novinkou také je, že se má spravedlivěji zohlednit, kolik který zaměstnanec do systému vkládá. Zvedly by se tedy dávky pro pojištěnce s vyššími příjmy.
Uvažované změny chce ministerstvo otestovat v několika podnicích. Podle výsledků šetření by se navrhly finanční úlevy pro zaměstnavatele. Těm se ale nelíbí, že se s nimi ministerstvo neporadilo při výběru firem, v nichž bude chystané změny ověřovat.
Nová úprava má co nejvíce zamezit zneužívání nemocenské, o němž je Škromach přesvědčen. Podle ČSÚ bylo v roce 2001 v pracovní neschopnosti denně v průměru 302 500 lidí, což představovalo o 30 tisíc osob víc než v předcházejícím roce. Odborníci ze zdravotních pojišťoven uvádějí, že skutečně nemocných je o polovinu méně.
neschopenku by mohli předepisovat jen něktří lékaři
Škromach chce proto také zasáhnout do systému předepisování neschopenek.
Vystavovat by je mohli jen lékaři v „první linii“ - praktičtí a gynekologové, a nikoli například specialisté jako dosud. Prezident České lékařské komory David Rath tento návrh označuje za šikanu pacientů, protože se podle něj jen prodlouží fronty v ordinacích, když lékařů, kteří smějí vypsat neschopenku, ubude.
Rath uvedl, že by lékaři měli být motivováni bonusy, aby neschopenky vystavovali zodpovědněji. „Tím jen přiznal, že někteří je vystavují nezodpovědně,“ reagoval mluvčí VZP Jiří Suttner.
IVANA KNĚŽNÍKOVÁ, Hospodářské noviny, 8.1.2003