Strach je emoční a tělesná odpověď na jasně vnímané a rozpoznatelné nebezpečí, která trvá pouze po dobu hrozícího nebezpečí (střet s medvědem, pobyt „na koberečku“ u šéfa, návštěva tchyně…). Úkolem zdravého strachu je tedy varovat a aktivizovat. Z evolučního hlediska má tělu poskytnout možnost rychlého řešení nebezpečné situace – útěk nebo útok.
Úzkost je pocitově strachu velice podobná. Jedná se o nepříjemný emoční stav, jehož příčinu neznáme a nevíme, proč a čeho se vlastně v danou chvíli bojíme. U zvířat mluvíme o takzvaném intuitivním strachu – zvíře je neklidné, cítí nebezpečí, ale přímo ho zatím nevnímá. Úzkost, podobně jako strach, je v přiměřené míře opět zcela normální a přirozenou reakcí. Úzkostí někdy reagujeme i na vlastní pocity, emoce, nevyslovená přání, kterých se prostě trošku zalekneme.
Zajatci strachu
Úzkost a strach mají různou intenzitu – od mírného neklidu až po stavy panických záchvatů. Mají i různé trvání – rozvíjí se v průběhu sekund, minut, hodin, dnů nebo až měsíců. Strach i úzkost jsou pro organismus velice energeticky náročné, a proto by neměly trvat dlouho. To ovšem v dnešní době není často možné. Jsme vystaveni podnětům, které v nás mohou vyvolávat dlouhodobý a opakovaný strach – přijdu o práci?, co si na mě šéf dnes zase vymyslí?, budu se dnes opět hádat s partnerem? Dostáváme se tak do situací, které v nás vyvolávají strach, ale nemůžeme před nimi utéct ani s nimi bojovat. Strach a úzkost nás pak doslova jako pavouk opřádají svými sítěmi, až nám úplně znemožní normální pohyb – tedy pohyb beze strachu a úzkosti. A tak se pomalu stáváme doslova zajatci strachu.
Dobrý sluha, špatný pán
A kdy se tedy z dobrého sluhy stává špatný pán? Kdy se ze strachu a úzkosti stává nemoc? Je to právě přesně ve chvíli, kdy nám přestává sloužit a začíná nás ovládat. Je váš den naplněn řadou obav o vaše zdraví nebo o vaše blízké? Vnímáte ve všem určité nebezpečí, nemůžete se zbavit pocitu bušení srdce a tíhy na hrudi, kdy víte, že by se mohlo něco stát, ale nevíte co? Myslíte každý den na to, co by se stalo, kdyby vás opustil partner, kdyby se něco stalo dětem? Máte často pocit, jako by vám na hrudi seděl strach a neumožňoval vám pořádně se nadechnout? Cítíte se jakoby v pasti, ovládaní něčím, co nemáte pod kontrolou?
Jestliže jste si alespoň jednou odpověděli ano, je nejvyšší čas, abyste své služebníky „strach a úzkost“ opět získali pod kontrolu.
Strach a úzkost jako nemoc
Nadměrná úzkost a strach nás mohou dovést k nejedné závažné duševní, ale i tělesné poruše. Nejčastěji půjde o tzv. generalizovanou úzkostnou poruchu, fobie, neurastenie nebo deprese, ale například i o oběhové poruchy, jako jsou vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu nebo poruchy imunity. Nadměrný a dlouhotrvající strach nebo úzkost mohou v krajních případech vést až k úplnému vyčerpání organismu a následně i smrti.
Generalizovaná úzkostná porucha je nejlepší ilustrací stavu, ve kterém nás strach a úzkost doslova ovládají. V současné době je to spolu s depresí jedno z nejčastějších duševních onemocnění.
Lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou se neustále o něco obávají – o své zaměstnání, finanční situaci a zdraví své i své rodiny.
Mohou ale pociťovat obavy i ohledně méně závažných věcí, jako jsou termíny schůzek a udržování pracoviště nebo domácnosti v čistotě. Příčinou vzniku bývá nejčastěji dlouhodobý stres vyplývající z nadměrných pracovních nebo rodinných povinností, v některých případech ale i jediná intenzivní stresující nebo traumatická událost. Lidé postižení touto poruchou jsou, jak jsme již psali, strachem a úzkostí doslova ovládáni. Obavy a neklid je provázejí celý den a v noci je budí ze spánku.
Neovladatelný strach
Jiným příkladem jsou všem jistě dobře známé fobie. Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje tedy mnoho různých druhů fobií. Mezi ty známější bude patřit například: sociální fobie – strach z mezilidského kontaktu, klaustrofobie – strach z uzavřených prostor, agorafobie – strach z otevřených prostranství. Mezi ty méně známé můžeme řadit například gamofobii – strach ze sňatku, fagofobii – strach z polykání, nebo dokonce i tzv. scopofobii – strach z pohledu druhých.
Cesta z labyrintu
Jak jsme si ukázali, nadměrný strach a úzkost není jen nějaká banalita, ale může jít o velmi závažný stav, který ohrožuje zdraví i samotný život postiženého. Jak tedy zvládnout ty nepříjemné až sužující pocity úzkosti a strachu? Jednou z možností je vyhýbat se všem situacím, ve kterých pociťujete úzkost. Můžete změnit zaměstnání, bydliště nebo třeba celkový způsob života. To ale není vždy možné. Navíc často, i když tyto změny uskutečníte, nevyřešíte tím svůj problém nadměrné úzkosti a strachu.
Další možností je začít užívat uklidňující léky. Ty ale nejsou vhodné pro každého, mohou mít nepříznivé vedlejší účinky, a hlavně – vaše problémy se objeví znovu, když přestanete léky užívat.
Obtížnější cestou je naučit se ovládat svou úzkost a strach pomocí relaxace a postupně se snažit měnit své chování a své smýšlení o tom, čeho se bojíte. Jestliže se vám nechce hned vypravit k psychologovi, zkuste se poohlédnout po nějaké publikaci, která vás navede, jak se strachem naložit, jak se naučit relaxovat a jak překonat úzkostné myšlenky.
Jestliže se necítíte dost silní nebo to prostě sami nezvládáte, neváhejte a vyhledejte psychologa. Je to odborník, který vás může jako dobrý průvodce rychle a bez zbytečných zakopnutí z labyrintu strachu a úzkosti vyvést. A věřte, že život bez nadměrné úzkosti a strachu může být opravdu krásný!
Litry kávy ani sladkosti Někteří odborníci předpokládají, že proti fobiím může pomáhat i změna stravovacích návyků. Jako důkaz berou z praxe odpozorovaný fakt, že mnozí lidé trpící fobií pijí značně velké množství kávy nebo konzumují velké množství sladkostí. Ve skutečnosti obojí může navodit ještě větší pocity stresu a úzkosti – a často i pocit viny…