Při současném řízení nemocnic je v naší zemi zachován starý stereotyp: v čele nemocnice stojí ředitel-lékař a má pod sebou léč. prev. a ekonomického náměstka.
V kontextu celosvětového zdražování zdravotnických služeb se ukazuje, že tak složité celky jako jsou nemocnice potřebují stavět do čela nejen lékaře odborníky na zdrav. ústavnictví, ale především manažery, ekonomy, právníky. V řadě fungujících demokracií tak tomu je. Přitom lékařský ředitel se stará výhradně o odbornou a koncepční problematiku. U nás se často dostávali do řízení lidé sice lékařsky odborně fundovaní, ale k manažerské činnosti nepřipravení.
Polistopadová transformace zdravotnictví přinesla řadu problémů. Vystřídalo se několik zdravotnických ministrů, ne všichni byli plně způsobilí. Stejně tak se střídali ředitelé nemocnic.
Tyto časté výměny stráží působily spíše kontraproduktivně. Rozvoji zdravotnictví chyběla koncepce, a to je dle mého soudu hlavní příčinou současných krizových situací a to nejen nemocnic.
Měl jsem možnost sledovat osudy strakonické nemocnice více než 40 let, z toho téměř sedm let jako její zaměstnanec, a proto bych chtěl přispět několika podněty k řešení problému, jenž se objevil na stránkách Listů Strakonicka.
Osudy nemocnice se odvíjely v sinusoidách jako ostatně každý lidský život. V závislosti na sešlosti lidí za plotem nemocnice, na politických či ekonomických podmínkách.
Úroveň nemocnice tvořili nejen ředitelé, primáři, lékaři, sestry, ale dotvářela je kuchyně, prádelna, administrativa a mnozí další. Dá se s klidným svědomím říci, že nemocnice více než sto let šlapala a šlape dosud.
Zhodnotit současnou prekerní finanční situaci si netroufám, od toho jsou lidé (nebo by měli být) provozně a ekonomicky fundovaní.
Když se před několika léty začala nemocnice „zeštíhlovat“ (jak zajímavé eufemismy dnes používáme) vybojoval jsem malou neúspěšnou bitvičku s předchozím ředitelem K. Byl jsem proti uzavření čtyř nemocničních oddělení a jsem dosud.
Návrh na řešení
Vzhledem k tomu, že se problém nemocnice (byť útržkovitě) medializoval a že se objevují takové označení jako likvidační, dovoluji si navrhnout následující:
1. Informovat naši veřejnost o skutečném stavu nemocnice, a to jak po stránce hospodaření tak o způsobilosti jednotlivých oborů.
2. Uvést do činnosti dozorčí radu, jež by citlivě posoudila současnou situaci a ve které by měla významné zastoupení též laická veřejnost.
3. Zintensivnit spolupráci v horizontální rovině ( nemocnice - zdravotní pojišťovny - spádově zainteresované Městské úřady) a též vertikálně tj. směrem ke krajskému úřadu, ministerstvu zdravotnictví, odborným lékařským společnostem i České lékařské komoře.
4. Veškerá racionalizační opatření připravit tak, aby nebyla dotčena péče o nemocné. Vždyť nemocnice je nezastupitelný organismus, který každý jednoho dne může k dalšímu žití potřebovat
MUDr. IVO APETAUER, Listy Strakonicka, 11.02.2003