„Na technické úrovni je spousta věcí, kde se shodneme. Pak asi velká politika se bude lámat na daních,“ poznamenal. ČSSD například chce o deset procent zvýšit platby státu za děti, důchodce a nezaměstnané, zatímco podle KDU-ČSL se růstu spoluúčasti pacientů Česko nevyhne.
„Úplnou shodu vidím v tom snažit se konečně popsat, co je standard, a to ať v diagnostice nebo léčbě,“ shrnul Zámečník. Shoda je i v tom použít nejlevnější materiál a lék, strany chtějí posílit roli generik, tedy levnějších forem drahých léků. Shoda je i v plánování kapacit a nutnosti řešit vazbu zdravotní a sociální péče.
„Přestože tedy spektrálně na spoluúčasti a financování shoda není, tak vnitřní opatření v systému jsou zcela zřejmá,“ dodal Zámečník.
Politici ČSSD, ODS, KSČM, TOP 09, Strany Zelených, KDU-ČSL, Věcí veřejných a SPOZ proti tomuto hodnocení neprotestovali. Shoda v tom ale mezi nimi byla už dřív. Debata o reformě se však vždy stočila na regulační poplatky. Prosadila je před dvěma roky ODS a od té doby proti nim bojují sociální demokraté i komunisté. Pokud už se někdy politici dostali ke standardům, neshodli se na jejich rozsahu, tedy na tom, co by mělo být garantováno a na co by si lidé již měli připlácet.
Další z komentátorů diskuse, tvůrce zdravotnické reformy ODS a bývalý ministerský náměstek Pavel Hroboň potvrdil, že shoda na standardizaci je důležitá. Upozornil ale zároveň na to, že dostupnost zdravotní péče je z 95 procent závislá na financích.
Hroboň řekl, že v roce 2009 byl v celém systému zdravotního pojištění roční deficit zhruba deset miliard korun. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pojišťoven se letos pravděpodobně zvýší na 15 miliard. Budou-li zrušeny regulační poplatky, tak prý až na 20 miliard. Tento rozdíl bude muset řešit nová vláda, která nastoupí po volbách.
Situace se podle Hroboně do budoucna nezlepší, i když se oživí ekonomika, projeví se však dopady stárnutí obyvatelstva a s tím rostoucí nároky na více zdravotní péče. „Principiálně buď můžeme přidat peníze, nebo ubrat služby. Ubírání služeb tady většina zástupců stran nechce, zbývá otázka peněz,“ uvedl. Ve státní pokladně rezervy nejsou, zvyšování sazeb pojistného by podle Hroboně vedlo k vyšší nezaměstnanosti. „Zbývá poslední zdroj, a to jsou platby obyvatelstva, samozřejmě sociálně citlivě nastavené,“ uzavřel.