Deprese z přepracování
Stále vyšší nároky na pracovní výkon, z toho vyplývající stres a následné deprese se stávají celosvětovým problémem číslo jedna. „Paní Markéta se dostala do věku, kdy má sice zkušenosti, je ve svém oboru dobrá, nicméně se bojí o své místo. Obává se mladých a dravých kolegů, kteří by ji mohli připravit o zajímavé a dobře placené zaměstnání. Proto se snaží pracovat usilovněji, být co nejlepší. Protože chce být zároveň dobrou matkou a manželkou, dostává se do stresu,“ vysvětlil psychiatr MUDr. Milan Dvořák a dodal, že v mnoha případech způsobují stresové a depresivní stavy svým pracovníkům i někteří zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance přetěžují. „Kladou na své pracovníky stále vyšší nároky a lidé, kteří se bojí o práci, prostě dělají, dokud nepadnou, “ konstatoval.
Stresován je každý desátý
Podle studie Mezinárodní organizace práce ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Polsku a Finsku trpí přetížením, stresem, úzkostí a depresí každý desátý člověk. Tyto poruchy se začínají stávat nejčastějším důvodem k vyplácení invalidních důchodů. V České republice trpí těmito potížemi až dvě třetiny lidí v produktivním věku. Ve zprávě Mezinárodní organizace práce se mimo jiné uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než u jiných nemocí. Roční ztráty produkce způsobené pracovní neschopností kvůli této chorobě se například v Německu odhadují na více než pět miliard marek.
Kdy vyhledat lékaře?
Smutné, melancholické nálady by neměly u zdravého člověka trvat déle než tři nebo čtyři dny. Pokud potíže přetrvávají více než deset dní, měli bychom vyhledat odborného lékaře, psychologa nebo psychiatra.
„V tomto případě se jedná o rozvíjející se depresivní stav,“ uvedl MUDr. Dvořák a popsal symptomy rozvíjející se deprese:
- smutná nálada zejména po ránu a k večeru,
- poruchy spánku s ranním probouzením ztráta chuti k jídlu,
- nechuť donutit se dělat běžné činnosti,
- ztráta radosti z činností, které do té doby radost přinášely,
- zhoršená výkonnost,
- celkový útlum,
- apatie,
- porucha koncentrace,
- chronická únava, bolesti hlavy, neschopnost koncentrace, pocity vyčerpání však mohou mít ještě jednu další příčinu.
Chronický únavový syndrom podle odborníků postihuje především ambiciózní, pracovité a velmi vytížené ženy. Tady se však přidávají ještě některé další příznaky, jako jsou zvýšené teploty, bolesti v krku, kloubů a další psychické problémy, jako jsou poruchy vidění, špatná soustředivost, pocity úzkosti. I toto onemocnění je spojeno se stresem a přetížením organismu.
„Mám tři malé děti a manžel je podnikatel. Snažila jsem se být dokonalou manželkou i matkou, kuchařkou, uklízečkou, účetní, prostě jsem chtěla stihnout všechno a určitou dobu se mi to dařilo. Asi po roce jsem se začala cítit unavená, byl pro mě problém připravit dětem snídani. Nejraději bych si lehla a nic nedělala. Když se vrátil manžel domů z práce, praštila jsem sebou na postel a koukala do stropu,“ popisuje začátky svého onemocnění paní Jitka, která trpí chronickým únavovým syndromem. „Manžel byl chvíli chápavý, pak mi ale začal vyčítat, že jsem líná. Snad by se se mnou i rozvedl, kdybych kvůli přetrvávajícím zvýšeným teplotám a bolesti v krku nenavštívila lékaře. Tehdy jsem se dozvěděla, že trpím chronickým únavovým syndromem,“ dodala.
Lékaři zatím nezjistili příčinu tohoto onemocnění a léčba musí být individuální. Podle dosavadních zkušeností však velmi účinné bývá podávání tzv. tricyklických antidepresiv a komplexní léčba dalších průvodních příznaků, jako jsou poruchy spánku, bolesti hlavy nebo zažívací potíže.
Prudké teplotní změny
Stresové stavy a deprese však mohou vyvolávat i prudké změny teplot. „Na fyzické kondici se mohou projevit náhlé noční změny počasí. Stává se, že nejen nemocní, ale i naprosto zdraví lidé nejsou pak schopni ráno vstát a věnovat se denním povinnostem. Mají pocit nevyspání, únavy a takzvaně těžkého těla,“ připomněla praktická lékařka Ivana Kalousková. Změny teplot a s tím spojená únava se může negativně promítnout například při řízení motorových vozidel. „Přímo úměrně se zvyšováním únavy se zvyšuje i agresivita řidičů a klesá i koncentrace,“ uvedl PhDr. Karel Peřina z Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tvrdí, že čeští řidiči jsou svou agresivitou při změnách počasí typičtí.
Změny času
Poruchy spánku, únava, potíže s orientací v čase a další tělesné a psychické potíže provázejí každoročně více než dvě třetiny dospělých při přechodu z letního času na zimní a naopak. Největší potíže mají lidé se směnným zaměstnáním a lidé s nadměrným pracovním zatížením. V některých případech se mohou objevit bolesti břicha, závratě nebo výpadky paměti. Všechny obtíže by měly do 48 hodin postupně vymizet a organismus se s přechodem na zimní čas pomalu vyrovná. „Rozhodně bychom se únavě neměli poddávat a jít například na procházku do přírody, otrlejší jedinci si mohou i zaběhat,“ uvedl internista Nemocnice ve Vysočanech MUDr. Milan Kubek. „Dále doporučuji konzumaci čerstvých vitaminů, případně doplněných o rozpustné formy vitaminových tablet. Pokud únava přetrvává, je vhodné navštívit svého praktického lékaře,“ poradil Kubek a dodal, že více než půl roku trvající pocit únavy může být signálem právě pro chronický únavový syndrom.
Obrana proti stresu
Stresu se můžeme účinně bránit. „Naše mysl je mocná a určuje prakticky veškeré naše dění. Zprostředkovává nám radost, lásku, štěstí, ale i strach, úzkost, stres a depresivní stavy. Proto je dobré se naučit s ní zacházet, a tím si zkvalitnit život,“ radí prof. Ota Gregor.
Plzeňský deník, 19.6.2001