K naznačení tohoto vztahu se používá slovo „triggers“ - stres spouští a uvádí do chodu děje, které se projeví jako rozvíjející se rakovina. Jde tedy o nezvládnutou stresovou reakci. Již dříve lékaře zajímalo, zda na vznik onemocnění mají vliv životní změny. Mezi prvními, kdo tuto teorii ověřoval, byl v roce 1930 americký psychiatr Meyer z Johns Hopkins University a později v roce 1955 Thomas Holm. V šedesátých letech sestavil s kolegy tabulku Hlavních životních událostí. Zjistil, že čím vyšší skóre životních změn člověk prodělal, tím vyšší je pravděpodobnost onemocnění. V říjnu - prosinci 2003 jsem v jihlavské nemocnici s laskavým svolením vrchních sester onkologického a plicního oddělení prováděla v rámci své diplomové práce výzkum vztahu stresu a vzniku rakoviny. Výběr respondentů byl náhodný, podmínkou byl zájem o spolupráci a prodělané nádorové onemocnění. Rozdala jsem 102 dotazníků, respondenty jsem rozdělila na muže a ženy, po 17 do věkových kategorií méně než 40 let, 41 - 60 let, více než 60 let. Výsledky ukázaly, že před vznikem nádorového onemocnění byl stres dlouhodobě vyvolán u 36 % respondentů úmrtím v rodině, v 10 % rozvodem, ve 30% změnou pracovního zařazení. Dále se ukázalo, že ženy jsou stresovými situacemi ohroženy 2krát více, 2krát častěji mají problémy s usínáním a 3krát častěji berou léky na uklidnění. Na rozdíl od mužů jsou ovšem sdílnější a mají určité teorie o své nemoci (viz tabulka).
Co poradit jako prevenci stresu?
Dostatek smíchu, při němž zapomeneme na stresové situace a navodí celkové uvolnění. Správnou životosprávu. Relaxační techniky. Dokázat se nad své problémy povznést a podívat se na ně „z ptačí perspektivy.“