Osoby s antisociální, neboli dissociální poruchou osobnosti se vyznačují neotřesitelnou bezohledností a nezodpovědností k citům a potřebám druhých lidí, nedodržují společenské normy, nejsou schopni udržovat dlouhodobé vztahy, mají sníženou frustrační toleranci a nízký práh pro spuštění agrese. Sami pocity viny nemají, těžko se poučí z vlastních chyb. Výše popsané znaky můžeme pozorovat často už od začátku puberty.
Již delší dobu je známo, že u osob s antisociální poruchou osobnosti (MKN - 10) se nachází jisté odlišnosti ve funkci corpus callosum (cc). Uvažovalo se i o jistých strukturálních odlišnostech, ale až donedávna o tom nebyl podán přesvědčivý důkaz.
Ve své studii se o to pokusili američtí vědci z Vermontu. Sledovali cc patnácti mužů, kteří byli diagnostikováni jako antisociální osobnosti. Jako kontrola bylo vybráno 25 dobrovolníků.
Před samotným měřením cc za pomoci NMR byl zkoumaným osobám za vyvolaného stresu měřen kožní odpor, tepová frekvence. Byla jim také vyšetřena schopnost prostorové orientace a míra frustrační tolerance.
Zdravé osoby mají vyšší sílu cc
Po vyhodnocení všech parametrů se ukázalo, že celkový objem bílé hmoty (myelinu) mozku je u zdravých osob asi o 22% menší, než je tomu u asociálních psychopatů a celková síla na průřezu cc je u zdravých osob v průměru o 15% vyšší.
U zdravých osob se ukázala také vyšší funkční schopnost cc. I další analýzy na větších vzorcích osob potvrzují souvislost mezi asociální poruchou osobnosti a abnormalitami v cc.
| CORPUS CALLOSUM |
|---|
| Corpus callosum je svazek vláken nacházející se nad třetí mozkovou komorou. Obsahuje až 300 milionůvláken, která spojují korové oblastifrontálního, parietálního a occipitálníholaloku (z temporálního laloku spojuje jen sluchová vlákna). Nejbohatší komisurální spojení mají asociačníoblasti, což jsou téměř všechnykorové oblasti mimo těch s primární funkční oblastí pro motoriku a senzitivitu. Poškození asociačních oblastí vyvolávánevýrazné změny v psychice, chovánía vnímání okolního světa. |
Jak to souvisí?
Vysvětlení těchto skutečností se zatím pohybuje v oblasti teorie. Některé z nich hovoří o poruše axonálního větvení a zároveň mohutnější myelinizaci nervových vláken v období vývoje CNS, kdy působí některé negativní faktory, jako třeba nadměrný stres..
Doktor M. Teicher z Mc Lean Hospital ve Vermontu analyzoval nálezy NMR a EEG dětí, které byly týrané, zanedbávané, nebo sexuálně zneužívané a zjistil u nich méně vyvinutou střední část cc. Dále u těchto dětí bylo asi ze 70% abnormální EEG a našel u nich daleko častěji, než u zdravých dětí menší levý hipokampus (struktura v které jsou nové informace „skladovány“ a dále, hlavně ve spánku, předávány do mozkové kůry).
M. Teicher se domnívá, že zjištěné odchylky mohou být u těchto lidí příčinou nejrůznějších psychických potíží ve starším věku. Lze také uvažovat o tom, že by se mohlo jednat o problematiku dědičnosti. Rodiče, kteří vystavují své dítě špatnému zacházení, mají totiž sami s vysoku pravděpodobností poruchu osobnosti. Z těchto důvodů se tedy může jednat o dva, do jisté míry na sobě závislé rizikové faktory.
Lenka Kasíková, www.Zdravi.Euro.cz, 9.12. 2003
autorka je spolupracovnicí redakce
ZDROJE:
Archives of General Psychiatry 60/2003
Medicína č.1/roč.VIII/str. 4