Jaké byly výsledky studie?
Hlavním zjištěním je, že duševní aktivity, i pokud s nimi začnete ve vyšším věku, mohou chránit proti vzniku mírných kognitivních poruch. Riziko vzniku se snížilo o 30 procent u účastníků, kteří používali počítače, o 28 procent u lidí vykonávajících ruční práce, o 23 procent u účastníků, kteří se věnovali sociálním aktivitám a o 22 procent u respondentů, kteří hráli stolní hry.
Co a jak jste postupně zjišťovali, jaké byly reakce zkoumaných lidí?
Zaznamenávali a porovnávali jsme dvě hlavní informace: zda jsou účastníci duševně aktivní i jaké druhy duševních aktivit nejčastěji provozují a jestli je to v korelaci s výskytem mírné kognitivní poruchy, či ne. Potom jsme samozřejmě registrovali další údaje jako věk, ten průměrný byl 77 let, pohlaví, dosažené vzdělání a mnoho dalších údajů. Byla použita data z let 2006 až 2016 doplněná o nová vyšetření mozku radiologickými metodami. Pro pacienty je dobré, když se demence podchytí včas, neboť se průběh choroby dá zmírnit. Reakce byly opravdu vstřícné.
Najdou výsledky studie praktické využití?
K praktickému využití výsledků nepotřebujete žádné drahé přístroje nebo léčiva. Prostě stačí začít trénovat mozek, vést aktivní sociální život a hrát si. Zcela postačí, když o výsledcích bude vědět co nejvíce lidí, hlavně pak lékařů, kteří by to doporučili svým pacientům.
Jakým způsobem se může projevovat demence a jaké má rizikové faktory?
Demence má mnoho podob. Může jít o Alzheimerovu, Huntingtonovu nebo Wilsonovu a další choroby. Jejich příčiny dosud nejsou plně objasněny. Za rizikové faktory se považují například stres a jiné psychické problémy, některá onemocnění, obezita, ale i nedostatečná výživa nebo nekvalitní potraviny či nedostatek pohybu. Proto se vědci kromě nalezení možné léčby chemickou cestou snaží také objasnit vztah mezi životním stylem a pravděpodobností onemocnění demencí. Podle různých studií právě správná životospráva, dostatek pohybu a duševních aktivit oddalují nástup onemocnění a zmírňují počáteční příznaky.
Jak je vlastně aktuálně určen pozdní věk a je všude na světě stejný?
Všeobecně se používá rozdělení na mladou populaci, tedy do 15 let věku, a lidi v produktivním věku v rozmezí 15 až 64 let. Starší populace je pak nad 65 let. To je víceméně univerzální rozdělení používané všude, jak státy, tak i mezinárodními organizacemi. Potom se pro různé účely používají ještě jemnější označení, ale už nejsou jednotná.
Jakou roli zde hrají kognitivní poruchy? Jsou v seniorském věku pomyslným mostem mezi stárnutím a demencí?
To není úplně přesné. Mírná kognitivní porucha je stav, kdy člověk má pouze o trochu, nicméně měřitelně, větší problémy s pamětí, soustředěním nebo orientací, než by odpovídalo jeho věku. Rozhodně ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence a je schopen vést úplně normální život. Demence je už závažné onemocnění, kdy kromě problémů s pamětí, soustředěním, plánováním, vyjadřováním a myšlením, dochází i ke změně osobnosti a hlavně k postupnému zhoršování stavu a viditelným neurodegenerativním změnám v mozku. Mírnou kognitivní poruchu má zhruba pětina populace nad 65 let, zatímco demenci méně než dvě procenta z nich. Z toho vyplývá, že jen část seniorů má mírnou kognitivní poruchu, ale ne každý, kdo jí trpí, onemocní demencí. Začínající onemocnění se ovšem zpočátku navenek projevuje právě jako mírná kognitivní porucha. V malém množství případů mohou demencí onemocnět i lidé středního věku, nebo dokonce lidé mladí. Nyní je to poměrně vzácné, ale v předminulém století či dříve byla takzvaná progresivní paralýza běžnější.
Kdo přišel s námětem na studii?
S námětem přišel můj hlavní partner na Mayo Clinic Dr. Yonas E. Geda. Podílelo se na ní deset výzkumníků z Mayo Clinic a já. Studie probíhala na vzorku téměř dvou tisíc účastníků, kteří se účastní dlouhodobé studie o stárnutí organizované Mayo Clinic Study of Aging. Ta probíhá v okrese Olmsted County ve státě Minnesota už od roku 2004 a zapojilo se do ní více než 3500 lidí nad 70 let. Tito dobrovolníci se podrobují pravidelným zdravotním prohlídkám, psychiatrickým vyšetřením a absolvovali vyšetření mozku na magnetické resonanci, pozitronovou emisní tomografií nebo vyšetření vzorků míšních tekutin. Proto máme k dispozici spoustu informací, které se dají doplnit specializovaným vyšetřením a analyzovat. My ve FNUSA-ICRC máme podobnou studii Kardiovize Brno 2030. Běží sice teprve od roku 2011 a je trochu jinak zaměřená, ale je to největší podobná studie ve střední a východní Evropě. Jednou budeme schopni dělat podobné studie i v Brně.
Kde jste jste výsledky publikovali a jaké měly ohlas?
Text byl publikován v prestižním časopise JAMA Neurology, jednom z 12 časopisů, které vydává Amewrická lékařská asociace. Vychází od roku 1919, tedy téměř století. Časopis je pokládán za jeden z nejvýznamnějších v oblasti klinické neurologie, má impakt faktor 8.2, tedy jeden z nejvyšších mezi neurologickými vědeckými časopisy. JAMA Neurology průměrně otiskne pouze 15 procent článků, které jí autoři zašlou, takže samotný fakt, že studie vyšla právě v tomto časopise, je samo o sobě velký úspěch. JAMA Neurology vždy nejprve vystaví nové články na měsíc na své webové stránce a poté je publikuje v tištěné verzi časopisu. Na webu byl článek zpřístupněn letošního 30. ledna. Během února si ho na webu JAMA Neurology přečetlo více než 15 tisíc registrovaných čtenářů, čímž se stal nejčtenějším v daném měsíci. Ohlas byl skutečně značný.
Jaké jsou podle vašeho názoru možnosti úspěšného oddálení demence spojené se stářím?
Protože neznáme detailně, jak demence vzniká ani čím je způsobena, a protože existují různé formy onemocnění, nedá se, bohužel, říci, že určitý životní styl nebo aktivita oddálí demenci u naprosto všech a o stejnou dobu. Ale podle různých výzkumů mají sportování, aktivní život, vysoká míra intelektuálních aktivit nebo správná životospráva pozitivní vliv u většiny lidí. Stojí tedy za to jim věnovat pozornost. Důležité je také vyhýbat se zraněním hlavy, neboť se zdá, že i ta mají na pozdější vznik onemocnění vliv.
Co byste tedy doporučil jako prevenci k oddálení demence?
Buďte aktivní, sportujte, udržujte správnou životosprávu, choďte mezi lidi, zapojte se do různých aktivit a neseďte doma u televize. Žijte naplno.
Věnujete se v současnosti souvisejícím tématům?
V klinickém výzkumu se snažíme zjistit kognitivní změny co nejdříve, aby kombinací změny životního stylu a medikace byl postup demence co nejpomalejší. V základním výzkumu se snažíme více porozumět mechanismům, které způsobují rozvoj Alzheimerovy choroby.