Odborníci se poté ještě několikrát s matkami sešli, aby s nimi probrali aktuální problémy s nočním buzením kojence. Účastnice studie poté psaly jednostránkový elaborát na téma spánkové hygieny a struktury spánku dítěte.
Po šesti týdnech od začátku studie se ukázalo, že ženy v intervenční skupině spaly v noci podstatně déle než ženy v kontrolní skupině (433 minut versus 376 minut).
Děti matek z intervenční skupiny se budily podstatně méně (7.9 versus 12.3 probuzení v noci). Nejvýraznější rozdíl se však ukázal v subjektivním vnímání problematičnosti spánku.
Zatímco matky z intervenční skupiny označily svůj spánek za problematický pouze v 33 procentech, matky v kontrolní skupině vnímaly spaní jako problematické v 73 procentech.
Podle Robyna Stemlera, vedoucího výzkumného týmu z Univerzity v Torontu, mají výsledky této studie klinickou důležitost. „Nedostatečný či přerušovaný spánek vede k celkové vyčerpanosti matek. Pokud není tento problém řešen v prvních měsících života dítěte, může přetrvat až do jeho pozdějšího dětství,“ upozorňuje Stemler.
Co konkrétního se však matky v kurzech naučily, zpráva neuvádí.
(ivb)
ZDROJ: