V nejlepším finančním zdraví je Oborová zdravotní pojišťovna, následují Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a Revírní bratrská pokladna. Vyplývá to ze studie Index zdraví zdravotních pojišťoven, kterou včera novinářům představila Platforma zdravotních pojištěnců.
„Zjistili jsme, že letos to může být naposledy, kdy systém bude finančně vyrovnaný. Pokud se ekonomika začne zadrhávat, systém se propadne do hlubokého deficitu,“ řekl novinářům autor studie Štěpán Křeček z Vysoké školy ekonomické.
Každý člověk v průměru zaplatí za své zdraví 26.466 korun ročně. Zdravotní pojišťovny na svůj provoz spotřebují 7,1 miliardy korun ročně, dominantní složkou výdajů jsou výdaje na zdravotní služby, tedy na léčbu, které dosahují 267,5 miliardy Kč. Všechny zdravotní pojišťovny pro letošek počítají s tím, že za léčení svých klientů zaplatí víc než loni. Celkem výdaje na zdravotní služby vzrostou o 15,5 miliardy korun. Peníze půjdou zejména na navýšení platů ve zdravotnictví.
„Přestože je v ČR nízká nezaměstnanost a ekonomika prožívá velký boom, systém veřejného zdravotního pojištění nevytváří žádné rezervy. Současně s tím dynamicky rostou výdaje. To znamená, že způsob, jakým zdravotnictví dnes hospodaří, není udržitelný ani ve střednědobém, natož v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy lze říct, že finance ve zdravotnictví velmi brzy dojdou, a to i v nereálně optimistickém scénáři, kdy by česká ekonomika měla dál růst současným tempem,“ upozornil Křeček.
S financováním zdravotnictví je to stejně tristní jako se zbytkem veřejných financí, řekl analytik Deloitte David Marek. Pokud nyní na vrcholu hospodářského cyklu zdravotnictví hospodaří jen s vyrovnaným rozpočtem, znamená to, že strukturálně je deficitní. Navíc finance ve zdravotnictví bude postupně více a více nahlodávat stárnutí populace. „Je evidentní, že při zachování současného rozsahu a standardu zdravotní péče bude nezbytné vyčlenit na zdravotnictví více peněz, a to buď na úkor snížení výdajů v jiných oblastech veřejných financí, nebo zvýšením daňové zátěže,“ uvedl.
Finanční zranitelnost systému v případě nepříznivých vlivů přiznává i sama vláda, připomněl analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Obecně se pro rok 2018 počítá s deficitem systému asi tři miliardy Kč. Je podle něj třeba systém reformovat, například kroky ke snížení tempa růstu výdajů.
Zdravotní pojišťovny studie hodnotila v osmi kritériích. Analyzovala například výši výdajů na preventivní programy a zjistila, že v tomto ukazateli se jednotlivé pojišťovny výrazně liší. „Prostřednictvím Indexu zdraví zdravotních pojišťoven chceme dávat pojištěncům jedno z vodítek, podle kterého se můžou orientovat při výběru zdravotní pojišťovny,“ uvedla ředitelka platformy Kateřina Polcrová.
Vedle finančního zdraví je pro výběr zdravotní pojišťovny zásadní zejména to, jakou péči pojišťovna pro klienty nasmlouvala ve své síti zdravotnických zařízení, jaká je kvalita jejího klientského servisu nebo jaké má preventivní programy, uvedl expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál z advokátní kanceláře PwC Legal.
V ukazateli finanční zásoba ve dnech výdajů na péči, který naznačuje, jak mohou být zdravotní pojišťovny ochotny proplácet péči za své pojištěnce různým zdravotním zařízením, nejlépe dopadla Revírní bratrská pokladna, která má finanční zásobu na 34 dní. Naopak Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra mají finanční zásobu na pět dní. Ostatní zdravotní pojišťovny se pohybují v intervalu sedm až 22 dní, uvádí studie.
Jeden ze dvou ročních termínů pro změnu zdravotní pojišťovny končí 30. září. Na českém trhu působí sedm zdravotních pojišťoven. Z celkového počtu 10,4 milionu pojištěnců jich koncem minulého roku 5,9 milionu registrovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Kromě státem zřízené VZP působí na trhu šest zaměstnaneckých pojišťoven, které se starají celkem asi o 43 procent pojištěnců. Letos v lednu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že počet zdravotních pojišťoven by se mohl v budoucnu snížit.
poznámka