Zika, která ohrožuje zejména nenarozené děti, se nyní rychle šíří po západní polokouli.
Badatelé na Tahiti a ve Francii analyzovali krevní vzorky 42 lidí postižených v letech 2013-14 takzvaným Guillainovým-Barrého syndromem (GBS), vzácným autoimunitním onemocněním, které zasahuje nervový systém. U 93 procent z nich se také našly stopy po předešlé nákaze virem zika.
GBS se obvykle objeví několik dní poté, co osoba je vystavena určitému viru, bakterii nebo parazitu. Badatelé vedení Arnaudem Fontanetem z pařížského Pasteurova institutu spočítali, že riziko vzniku GBS je 2,4 případu na každých 10.000 lidí nakažených zikou.
„Je to významná práce, protože umožňuje potvrdit roli nákazy virem zika ve výskytu těžkých neurologických komplikací, které vedou ke GBS,“ uvedl podle agentury Reuters Fontanet ke studii zveřejněné v britském lékařském časopise The Lancet. Podle něj je tak pravděpodobné, že oblasti zasažené epidemií ziky zaznamenají nárůst počtu pacientů s vážnými neurologickými onemocněními.
Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem února kvůli viru zika vyhlásila celosvětový stav nouze. Podle WHO vir samotný není důvodem vyhlášení nouzového stavu, protože sám o sobě nevyvolává klinicky vážné stavy. Klíčové je podle organizace najít důkazy o spojitosti ziky s mikrocefalií, tedy vývojovou poruchou, která předčasně ukončuje růst mozku.
WHO ale upozornila i na rostoucí signály spojitosti ziky s GBS v zasažených zemích. Podle organizace zemře na smrtelné komplikace 3-5 procent nemocných GBS.
Virus zika primárně přenáší komár druhu Aedes aegypti. Nákaza virem se objevila v Brazílii loni na podzim a postupně se rozšířila do více než dvacítky zemí amerického kontinentu; jednotlivé případy už zaznamenaly i evropské státy včetně Česka. Příznaky nemoci jsou obvykle spíše mírné, nebezpečí ale hrozí těhotným ženám, protože infekce zřejmě způsobuje u dětí mikrocefalii. Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék ani vakcína.