„Poplatky fungují, kdyby ne, tak to neustojíme. A funguje i revize cen a dost významně - stačí porovnat konkrétní lék za poslední tři roky - jaké množství se spotřebovalo a v jakých cenách pro vstup na trh - je vidět, že za méně peněz jsme mohli odléčit více pacientů,“ řekl ČTK Beneš.
Beneš odmítá, že poplatky nefungují, a tudíž spotřeba léků v Česku roste. Podle pondělních informací serveru Aktuálně.cz stouply výdaje pojišťoven za léky v prvním pololetí o 17 procent na 29 miliard korun, to je proti loňsku nárůst o 11,5 procenta.
Z porovnání lékového trhu v roce 2008 a 2009 podle Beneše vyplývá, že nestoupla výrazněji spotřeba léků v ceně do 150 korun. Nárůst spotřeby je vidět až u dalších cenových pásem, z toho ale nelze podle ředitele dedukovat, že SÚKL zdražuje léky.
„Důvodem je zvýšená preskripce léků ze strany ambulantních lékařů, praktiků i specialistů, jinými slovy k pacientům se dostalo více léků,“ shrnul Beneš.
Statistiky SÚKL podle Beneše naopak dokládají, že lidé si levnější přípravky kupují, ušetří tak 30 korun za návštěvu lékaře a další peníze za výběr v lékárně. Pojišťovny přesměrovaly uspořené peníze na drahou léčbu do center. Moderní léky píší více také lékaři v ambulancích.
Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček doplnil, že k růstu výdajů za léky přispěl také růst DPH na léky z pěti na devět procent. Zvýšení průměrné ceny balení, pokud je statistiky uvádějí, může podle SÚKL plynout i z toho, že se z nabídky vyřazují starší, tedy levnější léky. Vliv na průměrnou cenu má i to, že se více prodávají větší balení, pacienti tak ušetří na regulačních poplatcích.
Kromě léků na rakovinu výrazně stouply letos ve druhém pololetí výdaje na Tamiflu. Zatímco v prvním čtvrtletí bylo tohoto přípravku na prevenci a léčbu chřipky dodáno 548 balení, ve druhém již 38.927, výdaje stouply z 6,9 milionu korun na 38,2 milionu.
Statistici upozorňují, že porovnání spotřeby loňského a letošního roku se komplikuje i tím, že lidé si v očekávání regulačních poplatků opatřili na konci roku 2007 léky do zásoby. V prvních měsících roku 2008 tak výrazně klesla spotřeba. Rok 2009 už se v tomto ohledu vrátil k normálu.
Beneš soudí, že pokud v prvním pololetí 2009 stoupla spotřeba léků, přispělo k tomu i to, že krajské lékárny přestaly vybírat poplatky, či je platily za pacienty. Do zvýšené spotřeby se mohla promítnout „léková turistika“, pacienti šli za výhodnější nabídkou léků.
SÚKL se podle Beneše ve svých analýzách zaměřil na to, jak se promítla loňská cenová revize do dostupnosti léků. „Z čísel je zřejmé, že díky ní došlo k úspoře peněz - pojišťovny nevyčerpaly, co plánovaly, současně bylo pacientům zajištěno komfortní spektrum léků,“ řekl.
Pacienti měli podle něj více léků a dostalo se na více léčených, hlavně v onkologických diagnózách, v léčbě závažných respiračních onemocnění, v kardiovaskulárních příhodách. „Jinými slovy Česko letos v prvním pololetí vydalo z peněz zdravotního pojištění více peněz na náročné léčby,“ dodal.