Prezident svazu je přesvědčen, že odchod pacientů do zahraničí by vyšel pojišťovny mnohem dráž, než splnění požadavků.
„Toto přijde zdravotní pojišťovny na daleko víc peněz než ty tři miliardy na vyřešení problému (na zvýšení platů),“ uvedl pro ČTK Olejár.
Společně s lékařskými a zdravotnickými odbory i asociací menších a středních nemocnic vyzvaly občany, aby nevěřili slibům ministerstva, že akutní péče bude zajištěna. Veřejnost žádají, aby nedopustila uzavírání menších regionálních nemocnic, aby se za protesty lékařů postavila a nevěřila slibům ministerstva, že situaci zvládne.
„Nedopusťte poškození svého města a svého kraje tím, že zavření nemocnice způsobí v místě velkou nezaměstnanost, která s sebou vzápětí přinese krachy drobných živnostníků a jejich provozoven,“ píší přestavitelé těchto organizací.
Nemocnice: Výkon snížit nemůžeme
Nemocnice podle šéfa sdružení 130 menších nemocnic Eduarda Sohlicha žádné rezervy na platy nemají. Nemohou prý snížit ani svůj výkon, jak doporučoval ministr zdravotnictví, aby peníze na odměny uspořily.
Zdravotní pojišťovny by jim prý okamžitě snížily úhrady za péči, takže by dostaly ještě menší částky.
Žitníková: Lidé by mohli začít umírat
Šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková žádá okamžité vyřešení situace, jinak podle ni hrozí kolaps a pacienti by mohli brzo začít umírat.
Odchod lékařů z nemocnice by měl podle Žitníkové dopad i na zaměstnanost. O práci by mohly přijít zdravotní sestry a personál v zavíraných odděleních i lidé z dodavatelských firem z okolí nemocnic, dodala šéfka odborů.
Peníze do nemocnic a na platy lékařů lze podle ní získat „utažením kohoutků“, finance prý unikají při nákupech předražených léků a techniky. Podle Transparency International bere korupce ve zdravotnictví ročně asi 27 miliard, resort spotřebuje kolem 280 miliard za rok.
Řešením by prý bylo i zvýšení plateb do zdravotního pojištění od státu za děti, důchodce či nezaměstnané.
.