Experti britské vlády tvrdí, že rozvojové země budou přijetím západních norem poškozeny
Bitva o dodržování práv na ochranu duševního vlastnictví mezi velkými západními firmami a rozvojovými zeměmi včera skončila neúspěchem pro obchodníky. Americký farmaceutický koncern Bristol-Myers Squibb přišel po vleklém soudním sporu o exkluzívní právo na prodej léku proti AIDS v Thajsku.
Jedna tableta amerického léku přijde pacienty v této zemi na 0,9 dolaru, zatímco místní firmy by ho dokázaly vyrobit za polovinu. Bristol-Myers Squibb však na rozdíl od nich investoval do jeho vývoje milióny dolarů.
Rozvinuté země prostřednictvím Světové obchodní organizace žádají, aby chudší státy přijaly západní normy na ochranu patentů do roku 2005. Skupina expertů jmenovaných britskou vládou však tento měsíc vydala zprávu, podle níž bude přijetí příslušných norem pro rozvojové země krajně nevýhodné. Popírá tak argumenty ostatních rozvinutých zemí a především mezinárodních korporací, které tvrdí, že ochrana patentů rozvojovým zemím prospěje.
„Celosvětový trend šíření patentové ochrany bude znamenat dražší léky a osivo pro chudé země, aniž by současně pozdvihl jejich průmysl,“ uvádí se ve zprávě britské Komise pro práva duševního vlastnictví, jejíž práce se účastnil i ředitel vědecké politiky farmaceutické firmy Pfizer, Gill Samuels.
Odpor k vynucování západních norem pro ochranu patentů demonstrují nevládní organizace již delší dobu. Argumentují především tvrzením, že vzrostou ceny léků.
Západní firmy namítají, že ochrana patentů a zisk z nich představuje základní motiv pro nákladný vývoj nových druhů výrobků. Podle statistiky Světové zdravotnické organizace je pouze deset procent globálních fondů věnováno na výzkum léků proti nemocem postihujícím nejchudší lidi.
Cílem Světové obchodní organizace je rozšířit stejné právo na ochranu duševního vlastnictví po celém světě. Studie britských vědců a právníků uvádí, že jednotný systém poškodí rozvojové země, čisté dovozce informačních, zdravotnických a zemědělských technologií, v mnoha ohledech.
„Rozvinuté země vycházejí automaticky z předpokladu, že co je dobré pro ně, prospěje i chudým,“ řekl agentuře Reuters profesor John Barton z kalifornské Stanford University. Některé rozvojové země například vůbec nevyrábějí léky a dovážejí levné nechráněné kopie ze států jako Indie či Brazílie. Pokud se budou muset dodavatelé přizpůsobit západním normám, dostanou se podle časopisu Economist chudé země do vážné krize.
Světová banka loni navrhla kompromis, který schvaluje i Evropská komise. Farmaceutické firmy by využívaly odlišný přístup pro trhy v rozvinutých a v chudých zemích.
Firma Pfizer, která utratí za výzkum pět miliard dolarů ročně, namítá, že ani úplná absence ochrany duševního vlastnictví nevyřeší špatný stav v těchto zemích. Léky proti malárii či tuberkulóze jsou podle ní velmi levné, a přesto je užívá naprosto nedostatečný počet lidí.
Lucie Beranová, Hospodářské noviny, 2.10.2002