Na otázku, zda připlácet při návštěvách u lékaře, ale jednoznačnou odpověď nenašli.
Minimální poplatky, třeba ve výši 20 korun za každé ošetření u lékaře, doporučil zavést v České republice specialista Světové banky Mukeš Šavla.
Pacienti by si podle něj lékařské péče více vážili a nezneužívali by ji. Podporu našel u poradce slovenského ministra zdravotnictví Petera Pažitného, který na konferenci prezentoval zkušenosti našich sousedů se zavedením příplatků za ošetření.
Pažitný demonstroval nutnost spoluúčasti pacienta na příkladu slovenského mobilního operátora, který klientům o Vánocích daroval možnost zasílat SMS zprávy zdarma. Jeho síť byla okamžitě tak přetížená, že zkolabovala.
„Co je zadarmo, nemůže fungovat,“ řekl Pažitný s tím, že v českém zdravotnictví tak dochází ke zneužívání zdrojů, které možná potřebuje někdo jiný.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová tento názor odmítá. „Spoluúčast do budoucna nevylučuji, ale musí se zvážit z hlediska sociální únosnosti. Systém zavedený na Slovensku není zdaleka dokonalý. Někteří slovenští lékaři ho přirovnávají k sociální eutanazii,“ oponovala zastáncům příplatků Emmerová.
Podle ministryně je nutné nejdříve ze všeho zavést ve zdravotnictví pořádek: „Musíme vymezit potřebný počet nemocničních lůžek určitého typu na počet obyvatel a rozsah území, vytvořit síť zdravotnických zařízení, kde bude kvalitní lékařská péče, správně motivovat pacienty, aby věděli, kdy přijít k lékaři, a zajistit správné předepisování léků ze strany lékařů. Do našeho zdravotnictví jde ročně 200 miliard korun, to je hodně peněz. Až mě někdo přesvědčí, že je to málo, budu zvažovat spoluúčast pacienta.“
Příplatky za návštěvu lékaře by se podle ministryně dotkly sociálně slabších vrstev.
S tvrzením Emmerové, že je v českém zdravotnictví dost peněz, souhlasil i Šavla. „Potřebujete jen ty vynaložené peníze použít efektivněji. Je otázka, jak dlouho se bude těmi penězi tak plýtvat,“ uvedl.
Jako zastánce spoluúčasti pacienta vystoupil na konferenci i plzeňský hejtman Petr Zimmermann: „Tam, kde se nejedná o chronické nebo život ohrožující stavy, tam, kde se jedná o běžnou péči, měli by lidé znát její cenu a měli by se na ní podílet.“
Ministryně dále připomněla nutnost zavedení zdravotních knížek. „Jde o informovanost pacienta i lékařů, aby bylo jasné, jaké léky nemocný bere. Zatím mnozí lidé u nás nejsou léčeni, někteří užívají až 15 léků najednou, to se pak jedná spíše o intoxikaci,“ dodala.
Konferenci označila za velmi přínosnou ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková: „Je to jedna z nejzajímavějších konferencí, na kterých jsem byla v poslední době. Vznikem krajů se konečně začal někdo zajímat o nemocnice v kraji a to pro nás novum. V době, kdy ještě fungovaly okresní úřady, jsme neměli partnery k jednání, kraje tato problematika velmi zajímá.“
Její slova potvrdil hejtman Zimmermann: „Nad kraji se vznáší hrozba nových zákonů a hejtmani se už nechtějí jen dívat na vzniklou patovou situaci v našem zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že kraje stojí o dialog s Ministerstvem zdravotnictví založený na racionálních a věcných argumentech, o spolupráci, která by vedla k nastavení jasných pravidel pro léčení lidí i hospodaření nemocnic. Koneckonců hejtmanům nejde o nic jiného, než aby nemocnice poskytovaly kvalitní zdravotní péči pro všechny občany bez rozdílu a aby fungovaly i po stránce ekonomické.“
Hospodářské noviny