Nejvíce zdravotníků ve výpovědní lhůtě, která skončí 31. ledna, pracuje ve Fakultní nemocnici s poliklinikou Žilina (185 výpovědí), Fakultní nemocnici Trnava (66), Fakultní nemocnici s poliklinikou Prešov (330), v Nemocnici s poliklinikou Bojnice (90) a Univerzitní nemocnici Košice. Iveta Lazorová upozorňuje, že minimálně v těchto zdravotnických zařízeních může dojít k ohrožení péče o pacienty. „Navzdory této skutečnosti však musíme konstatovat, že ministr zdravotnictví Viliam Čislák nedělá nic, aby situaci, jež nás čeká od 1. února, zabránil,“ prohlásila prezidentka Slovenskej komory sestier a pôrodných asistentiek (SKSPA) a dodala, že ministr Čislák namísto snahy o dialog se sestrami zdravotníky napadá a uráží. I proto se Iveta Lazorová podle svých slov rozhodla obrátit na slovenského premiéra Roberta Fica, protože „ministerstvo současný stav nezvládá“. Obdobně reagovala i předsedkyně Odborového združenia sestier a pôrodných asistentiek (OZSPA) Monika Kavecká, která požádala veřejnost o trpělivost. „Tato situace je sice velmi nepříjemná, ale my jako sestry ji nemůžeme ovlivnit, protože vyjednávací pozice je nyní skutečně na straně ministerstva zdravotnictví a vlády, nikoli na naší. Žádáme, aby ministerstvo i vláda vzniklou situaci začaly řešit a nezneužívaly ji pro politický boj,“ vyzvala Monika Kavecká.
Klidné ministerstvo, nervózní pacienti
Ministerstvo zdravotnictví zatím volí „vyčkávací taktiku“ a uklidňuje veřejnost, že se hrozby omezení péče v některých zdravotnických zařízeních od února nenaplní. „Jsme v každodenním kontaktu s řediteli jednotlivých nemocnic, a pokud jde o zajištění zdravotní péče, stále platí, že ohroženo nebude,“ ujistil tiskový mluvčí Peter Bubla v deníku Pravda a zdůraznil, že resort eviduje již více než 560 stažených výpovědí z původních asi 1300. Podle ministerstva tak ve výpovědi zůstávají 2,3 % všech sester pracujících na Slovensku.
Představitelé sesterských organizací nicméně upozorňují, že v březnu se počet odcházejících sester může zvýšit o dalších 400. Má jít především o zdravotníky z Univerzitní nemocnice Martin, Dolnooravské nemocnice s poliklinikou MUDr. Ladislava Nádaši Jégého Dolní Kubín a Hornooravské nemocnice s poliklinikou Trstená. Ani v těchto zdravotnických zařízeních ředitelé krizové plány zatím nechystají.
Ministerský klid nicméně podle deníku Pravda nesdílejí pacienti. Prezidentka pacientské organizace Asociácia na ochranu práv pacientov Katarína Kafková, již list oslovil, se obává, že se nemocní mohou dostat do situace, kdy si nebudou jistí, zda je ošetřil skutečně erudovaný zdravotník. „Každý pacient se bojí, že nebude správně ošetřen. On si nemůže zkontrolovat, zda na tom kterém pracovišti působí opravdu erudovaný zaměstnanec. Těžko se bude ptát někoho, kdo mu přijde například odebrat krev, zda na to má potřebné vzdělání,“ obává se Katarína Kafková.
(Ne)nahraditelnost sester
Sesterské organizace poukazují především na skutečnost, že od 1. února bude ohrožena péče na klíčových odděleních nemocnic v Žilině, Prešově, Trnavě, Bojnicích a Košicích – nejvíce sester se totiž chystá odejít z anesteziologicko-resuscitačních oddělení, jednotek intenzivní péče, z chirurgických oddělení či porodnic.
Ministerstvo je přesvědčené, že za sestry, které nakonec skutečně odejdou, management zařízení sežene náhrady (nové sestry jsou již přijímány), případně výpadek pokryje personálem jiných oddělení. Miroslav Vlk, který pracuje na ARO v trnavské nemocnici, však takovou možnost pro deník Pravda odmítl. „Nebude možné operovat, protože nebudou sálové sestry instrumentářky, nebude mít kdo uspávat, protože nebudou anesteziologické sestry, a nebude, kdo by se postaral o pacienty v kritickém stavu,“ varoval Miroslav Vlk a dodal, že přesunem sester z jiných oddělení se situace nevyřeší – už proto, že vysoce specializované sestry nahradit nelze.
První krize
Již nyní některé nemocnice pociťují citelný výpadek sester. Ty si totiž začaly v polovině ledna vybírat dovolené a přesčasové hodiny, případně odešly na nemocenskou. Například ve FN Prešov, kde pracuje 1100 sester, podalo výpověď 330 a na nemocenské je již nyní 136 z nich. Musela být uzavřena dětská jednotka intenzivní péče (malí pacienti byli přeloženi na jiná oddělení), omezen je rovněž počet lůžek na anesteziologickoresuscitačním oddělení, muselo být přeloženo několik traumatologických pacientů. Ředitel nemocnice Radoslav Čuha pro deník Pravda deklaroval, že akutní a neodkladná péče je stále zajištěna, neboť zařízení povolalo do služby kolegyně z jiných oddělení. Jaký má nemocnice plán pro případ, že od února skutečně nenastoupí do práce 330 sester, zatím nespecifikovala. Ministr Čislák označil situaci v Prešově za „pouhou regionální krizi“ a uvedl, že v případě potřeby zajistí pomoc ostatní poskytovatelé zdravotní péče v kraji, s jejichž zástupci již jednal.
Podobná je situace i ve FN v Žilině, kde z přibližně 600 sester zůstává ve výpovědi 185, z nichž většina nastoupila na dovolenou. Jak upozorňuje Iveta Lazorová, není ani tak důležité, kolik sester odejde, ale z jakých oddělení. „Bez anesteziologicko-resuscitační jednotky a jejích ses ter nebude fungovat žádná nemocnice,“ podotkla pro Pravdu. Právě z ARO odchází v Žilině všechny sestry. Ředitel nemocnice Ivan Mačuga deníku řekl, že v případě krizové situace jsou připraveni převézt pacienty z tohoto oddělení do jiných zdravotnických zařízení.
Zneužívání sester?
Sesterské protesty na Slovensku odstartovalo přijetí zákona upravujícího od letošního ledna mzdy ve zdravotnictví. Sestry od počátku deklarovaly, že v zákoně nesouhlasí například s výškou koeficientů, jejichž prostřednictvím se jim nově mzda vypočítává, nebo zcela chybějící zohledňování délky praxe. Odbory pak varovaly, že některým sestrám se platy kvůli nové legislativě sníží. Takové tvrzení však ministerstvo zdravotnictví od počátku odmítá a tvrdí, že efekt zákona bude přesně opačný. „Jsme tak svědky historicky prvních protestů proti zvýšení platů všech zdravotníků,“ prohlásil Viliam Čislák, který již dříve označil protesty ses ter za politickou lobby představitelek jejich stavovských a odborových organizací.
Obdobně se nyní vyjádřil i předseda výboru pro zdravotnictví Národní rady SR Richard Raši – kampaň je podle něho vedena funkcionářkami, které práci ses ter ani nevykonávají. „Domnívám se, že dochází ke zneužívání a zastrašování sester. Byl bych rád, kdyby si každá sestra, jež podala výpověď, uvědomila, že tak učinila individuální, nikoli kolektivně platný právní akt, a proto není možné vzít výpovědi kolektivně zpět. Každá sestra, která ve výpovědi setrvá, ztratí práci kvůli tomu, že byla politicky zneužita,“ prohlásil Richard Raši. Také on je přesvědčen, že zdravotní péče nebude v zemi ohrožena.
Podpora od lékařů
Předseda výboru pro zdravotnictví rovněž ubezpečil, že nemocnice již přijímají nové sestry – například v Prešově jde zatím o 75 zdravotnic, v Trenčíně o 25 a v Košicích jich bylo přijato 15. Varoval proto, že od 1. února se nebudou mít sestry, které zůstanou ve výpovědích, kam vrátit. „Ministerstvo zdravotnictví vše zařídí tak, aby od února vše fungovalo. Otázkou je, z čeho budou žít rodiny sester, jež přijdou o práci,“ podotkl Richard Raši. Jak Monika Kavecká, tak Iveta Lazorová jakákoli nařčení z politické motivace k protestům odmítly a označily je za snahu o diskreditaci sester.
Sestry v protestních akcích podporují i jejich lékařští kolegové. „Lékaři z Lekárskeho odborového združenia podporují sestry. Věříme, že dosáhnou přiměřeného ohodnocení, což povede ke zvýšení kvality sester i k tomu, že jich na Slovensku bude víc,“ potvrdil v deníku Sme předseda odborů Peter Visolajský.
Údaje v článku jsou platné ke dni uzávěrky, 21. 1. 2016 – pozn. redakce.