Ten dnes tvoří desítky zdravotních pojišťoven různé majetkoprávní formy – od komerčních společností (provozujících i jiné druhy pojištění) přes neziskové organizace až po veřejnoprávní instituce. Parlament nedávno znovu odmítl tzv. lidovou iniciativu, která úporně prosazuje zrušení současných vzájemně si konkurujících pojišťoven a zřízení pouze jediné národní veřejnoprávní pojišťovny, jež by měla kantonální pobočky. Nicméně lékařská komora podpořila, aby se o této záležitosti znovu hlasovalo letos na podzim. Za občanskou iniciativou totiž stojí i mnozí zdravotníci a některé zdravotnické subjekty.
Lobbisté místo péče
Jak komora konstatuje, uvnitř lékařského stavu se po dlouhé diskusi – zvažování argumentů pro a proti – potvrdilo, že jednotliví lékaři mají na tuto věc velmi rozdílné názory, avšak dvě stovky zástupců komory delegovaných k rokování členy doporučily politikům toto téma znovu projednat.
Občanskou iniciativu, jež chce odmítnout nynější „pseudokonkurenci zhruba šedesáti pojišťoven, jež namísto péče o zdraví populace utrácejí peníze mimo jiné na své parlamentní lobbisty a tím neustále zdražují pojistné“, tvoří dvacítka organizací. Patří mezi ně pacientská sdružení, ale také například některé organizace lékárníků, lékařů, porodních asistentek a ošetřovatelského personálu. Záměr zřídit jednu národní pojišťovnu pro zdravotní a nemocenské pojištění pak podporují také mj. sociální demokraté a strana zelených.
Méně administrativy i peněz
Švýcarsko se dlouhodobě přesvědčuje o tom, že konkurence mezi pojišťovnami (mohou mít rozdílné sazby pojištění, nabízet nižší pojistné těm, kdo přistoupí na vyšší spoluúčast aj.) nevede ke zlevnění systému, neboť sazby pojištění celkově každoročně rostou. Tento fakt nikdo nezpochybňuje, ovšem část politiků zjednodušení systému v podobě jedné veřejnoprávní pojišťovny odmítá s tím, že by pak leccos bylo ještě horší než dnes.
Lékařský výbor vytvořený v rámci iniciativy bojující za jednu pojišťovnu ovšem ujišťuje obyvatelstvo, že výhody jediné pojišťovny by převážily. Pokud by došlo k většímu sjednocení sazeb pojištění (aby byly jednotné alespoň na území jednotlivých kantonů), bylo by možné lépe regulovat ekonomickou stránku systému, snížila by se administrativní zátěž (nyní musejí lékaři komunikovat s 60 pojišťovnami s některými rozdílnými podmínkami) a také by odpadly nesmyslné náklady na agresivní reklamu, lobbing či provize placené za získání nových pojištěnců, argumentují zástupci občanské iniciativy.
Pacientské organizace zejména zdůrazňují, že změnou by se systém stal nesporně solidárnějším, protože dnes například bohatší a zdravější pojištěnci mohou zvolit nižší sazby pojištění a při nečerpání péče neplatí příliš ani formou spoluúčasti (i když zčásti si ji musejí předplatit).
O pár hlasů
V současné době si mohou pojišťovny do jisté míry samy zvolit výši pojistného, i když pod státní kontrolou. Pokud by byla zřízena jedna pojišťovna s kantonálními pobočkami, počítá se s tím, že sazby pojistného by určily jednotlivé kantony v rámci mantinelů zákona o veřejném pojištění. Zastánci změny zdůrazňují, že i při jedné pojišťovně by zůstala zachována svobodná volba lékaře a zdravotnických zařízení, stejně tak by prý mohly existovat určité varianty v pracovních přístupech kantonálních pojišťoven.
Poslední hlasování v parlamentu ukázalo, že pro změnu systému byla téměř polovina politiků; iniciativa tak tentokrát prohrála jen o několik hlasů.