Syka: Americký objev v kmenových buňkách je skutečný průlom

20. 5. 2013 7:59
přidejte názor
Autor: Redakce
Za skutečný průlom z hlediska experimentální biologie označil profesor Josef Syka výsledky práce vědců z americké Oregonské univerzity, kteří jako první získali kmenové buňky z klonovaných lidských embryí. Zprávu o jejich bádání uveřejnil ve středu odborný časopis Cell, zároveň ale obnovil diskuse o nebezpečí lidského klonování.


Je pochopitelné, že zpráva vyvolává obavy z možných etických negativních následků - fakticky je to další možný krok k reprodukčnímu klonování, uvedl v rozhovoru pro ČTK přední český vědec Syka.

Nelze se proto podle něj divit řadě negativních reakcí různých morálních autorit. Připomněl, že reprodukční klonování je zakázáno v mnoha státech a zákonem je zakázáno i v České republice. Katolická církev proti americkému objevu protestuje, za nezodpovědný označili postup oregonských průkopníků i někteří jejich kolegové, uvedly zahraniční agentury.

„Mnohé týmy ze světa se o takový výsledek snažily již od roku 1997, to znamená od narození prvního ovčího klonu, ovečky Dolly. Že tato zpráva přichází právě z laboratoře Mitalipova z Oregonu, není pro odborníky velkým překvapením,“ řekl Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Šestileté výsledky bádání mohou vést k léčbě některých dosud nevyléčitelných chorob. Vědci transplantovali genetický materiál z dospělé buňky do neoplodněného vajíčka, jehož vlastní DNA odstranili. Vyvinuli tak lidské embryonální kmenové buňky, což představuje jakýsi svatý grál v embryonální biologii: jde o prazáklad, z něhož vyklíčí více než 200 druhů speciálních buněk vytvářejících různé tkáně, které pak tvoří lidské tělo.

Syka připomněl, že oregonský vědecký tým byl první, který po mnoha letech velkého úsilí vytvořil v roce 2007 klon opice - makaka stejnou metodou, jakou vznikla ovečka Dolly.

Zpráva podle Syky vzbuzuje velké naděje, že bude jednou možné z takto vzniklých embryonálních kmenových buněk vytvářet v laboratoři tkáně a později i orgány, které u jedince, z něhož pochází tělní buňka, nevyvolají negativní imunitní reakce, a stanou se tak novou nadějí pro budoucnost transplantací.

„Ještě o dvou aspektech problému je třeba se zmínit: v mezidobí od narození ovečky Dolly se objevila nová naděje na vytváření kmenových buněk majících geny identické s geny původce somatické buňky. Jedná se o takzvané indukované pluripotentní buňky, které vznikají působením několika genů cestou genového transferu z dospělé somatické buňky,“ uvedl Syka. Vynález pochází z laboratoře japonského vědce Šinji Jamanaky, který byl za objev dokonce loni odměněn Nobelovou cenou.

„Každý z přístupů ke konečnému cíli, kterým bezpochyby je nová terapie závažných lidských chorob, přístup Šoukrata Mitalipova i Jamanaky, má své výhody i svá úskalí. Budoucnost teprve ukáže, kudy povede schůdná cesta,“ poznamenal Syka. Zpráva o úspěšném vytvoření lidských embryonálních klonovaných buněk mu připomněla ale i jihokorejského badatele Hwanga U-soka. Ten stejnou zprávu jako Mitalipov uveřejnil již v roce 2004, a pak se ukázalo, že se jednalo „o kolosální podvod“. „Mezitím bylo vědeckými kruhy přijato mnoho opatření, aby se podobný podvod již nemohl opakovat,“ dodal Syka.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?