Podmínkou k tomu je, že lékařská věda bude umět léčit všechny nemoce,“ řekla Syková.
Dodala, že velkou nadějí lidstva jsou například kmenové buňky, které má každý člověk v sobě, lze je uchovat a potom dát člověku na postižené místo v těle. Zřejmě v budoucnu by tyto kmenové buňky mohly pomoci při léčbě infarktu, porušené míchy, ale i mozku. První pokusy v České republice již byly provedeny a jsou úspěšné.
Profesor Jan Bureš z fyziologického ústavu Akademie věd soudí, že se lidé nebudou dožívat tak vysokého věku. „Život se prodlouží, ale ne o tolik. Za posledních 100 let se průměrná doba dožití prodloužila o 30 let a dnes v ČR dosahuje u mužů 72 a u žen 79 let,“ řekl Bureš.
Dodal, že s rostoucím věkem vzrostl i počet lidí s poruchami paměti, takže dnes 30-80 procent 80letých je různě postiženo, například Alzheimerovou chorobou.
Dosavadní léky demenci jen zpomalí. Odborníci z Akademie věd s finskými kolegy studují, nakolik jsou u myší s genem této nemoci zasaženy paměť a myšlení a zda se s Alzheimerem stávají dementní. Česko-finský výzkum podle něj potvrdil, že nemoc ovlivňuje myšlení zvířat.
Nové objevy a trendy ve výzkumu mozku a pokrok v léčbě mozkových onemocnění budou hlavním tématem letošního Evropského týdne mozku, který začal v pondělí v Praze.
Václav Pergl, Právo, 16.3.2004