Podle zprávy čelí tisíce lidí v táboře „katastrofální humanitární krizi“. Jsou prý nuceni obstarávat si potraviny v ulicích Damašku, kde jsou však vystaveni nebezpečí smrti z rukou ostřelovačů.
V táboře Jarmúk žije podle odhadů 17.000 až 20.000 palestinských a syrských uprchlíků. Od loňského dubna v táboře nefunguje elektřina. Většina tamních nemocnic ukončila svůj provoz poté, co jim došly zásoby základních lékařských potřeb.
Philip Luther, ředitel Amnesty International pro Blízký východ, obvinil syrskou vládu z toho, že cíleným vyhladověním obyvatelstva páchá válečný zločin. Některé rodiny se podle Luthera musely uchýlit k pojídání psů a koček. Podvýživou prý trpí až 60 procent obyvatel tábora. Obklíčení armádou označil Luther za „kolektivní trest“ a vyzval syrskou vládu, aby do tábora umožnila přístup humanitárním organizacím.
Tábor Jarmúk vznikl jako dočasné útočiště pro palestinské uprchlíky v době první arabsko-izraelské války v roce 1948. V závěru roku 2012 se oblast stala dějištěm těžkých bojů mezi příznivci a odpůrci režimu prezidenta Asada. Většině ze 180.000 obyvatel tábora se podařilo uprchnout, zhruba 20.000 jich však zůstalo. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyzývající k uvolnění obležení se doposud nesetkala s úspěchem.