Systém nemá rezervy. Výkyv způsobí problém

Od roku 2013 ekonomika opět roste – stoupá nejen HDP a zaměstnanost, ale také mzdy. Jenže český systém zdravotnictví, místo aby v ekonomicky příznivé době vytvářel rezervy, i přes mimořádný hospodářský růst naopak ještě rezervy z let před krizí spotřebovává. Pokud sledujeme od roku 2015 křivku nákladů, reflektuje křivku disponibilních zdrojů. Jednoduše tedy není z čeho brát. Stress test dokonce říká, že když klesne růst HDP na 1,5 procenta, bude systém v deficitu 20 miliard korun. V roce 2018 bude ekonomický růst pravděpodobně pokračovat, predikce růstu reálného HDP je 2,4 procenta. Odhad meziročního nárůstu příjmů a nákladů je ve výši cca 13 miliard, což opět znamená vyrovnané hospodaření bez tvorby rezerv. Přitom navýšení zdrojů může kromě celkové efektivity českého zdravotnictví zaručit jediné procento navýšení HDP. Přineslo by 50 miliard a zaručilo stabilitu systému na další dekádu. Nyní ČR investuje do zdravotnictví kolem sedmi procent HDP a ocitá se tak na úplném chvostu zemí OECD. Nižší podíl výdajů v Česku kritizují odbory i experti. Podle nich jsou resorty zdravotnictví i sociálních služeb podfinancované. Kritici poukazují na stárnutí společnosti a větší potřebu péče i na to, že závisí na rozhodnutí politiků, jak se státní peníze rozdělí. Další cestou, jak české zdravotnictví zefektivnit (a dofinancovat), je např. komerční připojištění, gatekeeping, risksharing a následná péče. Otazníkem je racionální přístup k drahé centrové (biolo