Otázky financování inovativní léčby, její příležitosti a limity řešili odborníci na semináři, který proběhl pod záštitou Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). „Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky zůstávají nedotčené. Tím dochází k zamezení nebo úplnému vyléčení některých autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navracejí zpět do plnohodnotného života,“ říká prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph. D., MHA, přednosta Onkologické kliniky FN Plzeň.
Nevyhovující systém úhrad
„Proléčenost moderními přípravky je u nás oproti vyspělým evropským zemím až desetkrát nižší. Problémem je špatná dostupnost inovativních léků, které se k pacientům dostávají se zpožděním nebo vůbec. Může za to současný komplikovaný systém úhrad, který brání jejich rychlému rozšíření v praxi,“ uvádí MUDr. Mgr. Jindřich Kotrba z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca. Zároveň však narůstá počet nemocných, kterým může moderní léčba pomoci. Příkladem jsou speciální léčebná centra, jimž se počet pacientů mezi léty 2009–2015 zvýšil o 50 procent. „Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotní pojišťovnou přitom zůstává stejný; i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ upozorňuje MUDr. Tomáš Doležal, Ph. D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. Narůstající obtíže s úhradou inovativních léků hrozí zejména v onkologii. „Paušální úhrada léčby ohrožuje speciální centra. Ta pak nemohou uspokojit všechny zájemce, což je proti zásadě svobodné volby lékaře a rovné dostupnosti léčby pro všechny občany,“ dodává doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.