Sama „ne zdravotník“, leč práce sester i lékařů si nesmírně vážím. Věřte, že vím o čem je řeč a jak to sama cítím. Celá naše rodina ve zdravotnictví pracuje nebo pracovala. Moje sestra dlouhá léta zasvětila život zdravotnické práci, a to v oboru chirurgie.
Po nástupu na lůžkové oddělení, po několikaleté praxi na ambulanci jedné ne zrovna nejmenší nemocnice a při stálém doplňování si vzdělávání a specializace, nyní pracuje jako sálová sestra.
Bratr i švagr jezdili u „rychlé“ a museli kromě řidičských zkoušek projít specializací k výkonu povolání řidič ZZS. Další člen rodiny je lékařem chirurgem, o jeho další nutnosti atestací a celoživotního vzdělávání se nebudu ani zmiňovat.
Dcera až do doby, než musela kvůli zdravotním důvodům ze zdravotnictví odejít, pracovala rovněž na oddělení lůžkovém, pak na chirurgickém sále.
Dovedete si tedy představit, že ač nezdravotník, měla jsem při jakémkoliv denním i rodinném setkání možnost vyslechnout spoustu názorů a skutečných příběhů o práci ve zdravotnictví, o strastech a velké psychické zátěži.
Chtěla jsem se vám spíše svěřit se svým obecným názorem na celoživotní vzdělávání. Jsem pouhá „knihovnice“. A je pravdou, že pro svoji lásku ke knihám jsem po maturitě na gymnáziu začala pracovat „jen“ v knihovně (to byl rok 1971).
Přesto jsem si musela doplnit, a ráda, další odborné vzdělání maturitou na střední knihovnické škole. Zjednodušeně lze říci, že v té době stačily knihovníkům „klotové rukávy“, inkoustová tužka a datumovka.
Jenže čas a vývoj nelze zastavit. A tak jsem najednou zjistila, že k usnadnění práce lze využívat automatizované knihovnické systémy, že je spousta norem a procesů, které je třeba dodržovat k přenosu dat mezi jednotlivými knihovnami u nás, ale zejména ve světě.
To už jsem se rozhodla, zvýšit si kvalifikaci v oboru vědeckých informací a knihovnictví na Univerzitě Karlově v Praze a nestačila sledovat, jakými skoky se knihovnictví stává samostatnou vědní disciplinou, a právě zde jsem si uvědomila, že to bude učení stále něčeho nového po celý život.
Dnes jsem i já, jako poslední členka rodiny, pracující ve zdravotnictví. Musela jsem se naučit a stále se učím odborné zdravotnické terminologii.
| Zákon o nelékařských povoláních – čtěte odpovědi!Honba za kredity, nebo moderní systém vzdělávání?Nesmyslná honba za body |
Musím se učit cizí jazyky, protože v naší knihovně odebíráme spoustu odborných zdravotnických časopisů, včetně zahraničních, z nichž s kolegyněmi právě vám, zdravotnickým nelékařským pracovníkům, připravujeme přehledy a překlady témat týkajících se vývoje oboru ošetřovatelství nejen u nás, ale včetně vývoje světových trendů..
Připravujeme absolventům kurzů v NCO NZO odborné rešerše na jimi vybraná témata. Využíváme vstupy do světových medicínských online databází a v souvislosti s tím máme možnost vidět, jak se z bývalé „pouhé“ péče o pacienta stává vědní obor.
Při zpracovávání odborných publikací a časopiseckých článků máme možnost sledovat a částečně posoudit, jakým tempem a na jaké úrovni se vzdělávají sestry ve státech Evropské unie, a myslím si, že naše sestry na to mají rovněž plné nezadatelné právo.
V neposlední řadě se podílíme na výuce absolventů vzdělávacích akcí právě ve vámi kritizovaném NCO NZO v Brně. Všichni odborní pedagogičtí pracovníci, kteří připravují vzdělávací akce, jsou odborníky ve svém oboru a podílejí se na návrzích mnoha typů tak, aby každý z „terénu“ měl možnost si vybrat, časově i psychicky se přizpůsobit a celoživotní vzdělávání absolvovat.
K tomu slouží např. v letošním roce 585 vzdělávacích aktivit (certifikované kurzy, kvalifikační kurzy, konference, semináře apod.), stačí nahlédnout do Tematického plánu NCO NZO na rok 2007, ať již do tištěné podoby, nebo na stránky www.nconzo.cz, kde tento materiál také najdete.
Rozbíhající se systém celoživotního vzdělávání nelékařských pracovníků byl po mnoha úsilích vypracován a po náročné přípravě byl „ošetřen“ zákonem č. 96/2004 Sb., do praxe byl zaváděn ne zrovna lehce a samozřejmě, je možné vést diskusi o něm i o dalších prováděcích vyhláškách. Ale který začátek byl lehký?
Mgr. Alena Drdulová, www.Zdravi.Euro.cz
autorka je vedoucí střediska věd. zdrav. informací NCO NZO v Brně