Za loňský rok bylo v Česku hlášeno asi 770 případů této nemoci, letos jen za první tři měsíce bylo hlášeno zhruba 400 onemocnění.
Hlášené případy nemusejí zcela odpovídat skutečnosti, řekla ČTK dětská lékařka Hana Cabrnochová. O problému se víc mluví, na číslech o výskytu se podílejí i diagnostické možnosti, míní.
V letošním roce ČR zavedlo novou vyhláškou přeočkovávání desetiletých dětí proti černému kašli šestou posilovací dávkou. Zvýšenou nemocnost podle odborníků ovlivňovalo to, že děti v tomto věku už neměly dostatek protilátek. Dřív dostávaly přeočkování naposledy v pěti letech.
Černý kašel není možné rozpoznat z klasického výtěru v ambulanci. Potvrdí jej speciálně provedený odběr na vybraných pracovištích. Nemoc se projevuje záchvaty intenzivního dráždivého kašle, který může vést i ke zvracení. Objevuje se zejména u dětí mezi devátým a čtrnáctým rokem. Přenáší se kapénkami.
„Neočkovaným novorozencům a kojencům, případně seniorům onemocnění černým kašlem může způsobit vážné komplikace i úmrtí,“ řekla Cabrnochová. Inkubační doba je jeden až dva týdny, nanejvýš tři týdny. Léčit se dá určitým typem antibiotik.
Kojenci jsou proti černému kašli očkováni od třetího měsíce v rámci hexavakcíny. Přeočkování desetiletých dětí se zahájilo letos v březnu. Vakcína je kombinovaná, kromě černého kašle dostanou děti jedním vpichem přeočkování také proti záškrtu, tetanu a obrně.
Neočkovaným novorozencům a kojencům, případně seniorům onemocnění černým kašlem může způsobit vážné komplikace i úmrtí
Přeočkování již dříve zavedly i jiné státy, například Německo. Některé státy uvažují prý i o tom, že by v budoucnu dospělí současně s vakcínou proti tetanu dostávali i přeočkování proti dávivému kašli. Problémem je nedostatek daného typu očkovací látky, uvedla lékařka.
Existuje i druhá forma černého kašle (označovaná i pseudo- nebo para-), která je méně závažná. Způsobuje ji bakterie, proti níž očkování nechrání. Tato druhá forma není tolik rozšířená.