liší se však v názoru, jak to provést. Ještě před rokem přitom liberecká nemocnice doufala v to, že jednou bude v Kunraticích přece jen stát DTC. Na přelomu roku 2001 však její vedení usoudilo, že stát, který nedal ze svého rozpočtu na stavbu už třetím rokem žádné peníze, zřejmě nemá vůbec zájem ve financování dál pokračovat. Středisko urgentní medicíny proto chce nemocnice stavět znovu a přímo ve vlastním areálu. „Zpracováváme projekty na rozšíření areálu nemocnice, aby naše specializovaná oddělení měla odpovídající prostory a vybavení. Snažíme se ale hledat zdroje, jak to zaplatíme,“ řekl ředitel liberecké nemocnice Jaroslav Krutský. Paradoxem přitom je, že na stavbu DTC Ministerstvo zdravotnictví dát peníze nechtělo a nechce, k projektu výstavby uvnitř nemocnice se staví kladně. „Máme v ruce doklad z ministerstva, že se k novému projektu nepostaví zády,“ dodal Krutský. Spolu s ostatními kvituje, že teď už bývalá stavba DTC nakonec najde jiné uplatnění.
Kamenem úrazu bylo výběrové řízení
V roce 1996 ve výběrovém řízení na DTC za asi 700 miliónů korun zvítězila největší stavební firma Liberecka, Syner. Protože se zatím v Kunraticích prostavělo jen něco přes 100 miliónů, Syner nepochybně věřil, že rozestavěnou stavbu dokončí i přes nynější změnu jejího účelu. „O tomto vím zatím jenom z médií, nikdo mě o tom oficiálně neinformoval. Já jsem uzavřenou smlouvu neporušil. Jsem Liberečák, takže fandím novým projektům a jsem připraven jim jít naproti, ovšem ne za cenu ztráty ve vlastní firmě,“ podotkl spolumajitel Syneru Jiří Urban. Čáru přes rozpočet však Syneru zřejmě udělal nový investor, jímž budou společně ministerstva vnitra a zdravotnictví, který uzavřené smlouvy zpochybnil. „Chceme směřovat všechny kroky k tomu, aby stavbu DTC převzal od nemocnice okresní úřad (OÚ). Chceme ale také, aby stavba IZS byla stavbou novou a čistou. A to znamená nejen výběrové řízení na projekt, ale i nového hlavního dodavatele,“ poznamenal přednosta OÚ v Liberci Oldřich Němec (ČSSD).
Čachry kolem stavby centra?
Němcův kategorický postoj se opírá především o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu: „V souvislosti s výběrem zhotovitele budí pochybnosti skutečnost, že Nemocnice Liberec (státní zařízení) se finančně podílela na úhradě za zpracování soutěžní nabídky firmy Syner, s. r. o., která se soutěže zúčastnila a zvítězila.“ NKÚ navíc zjistil, že „cena zatím provedené části díla neodpovídá ceně podle nabídky zhotovitele z obchodní veřejné soutěže. Zejména skutečná cena zemních prací na hlavním objektu převýšila rozpočet zhotovitele z jeho nabídky téměř o 600 procent.“ Cena zemních prací se tak z původně předpokládaných 6,653 miliónu zvýšila na více než 45 miliónů. NKÚ dále uvádí, že nemocnice se chovala nehospodárně, a upozorňuje na skutečnost, že „ve smlouvě byla sjednaná cena za provedení díla ve výši celkem 707 miliónů korun jako cena maximální po celou dobu výstavby. Dodatkem (nemocnice) zrušila ustanovení, kterým byla nabídková cena stanovena jako maximální, a nahradila ho ustanovením, podle kterého bude cena za provedení díla stanovena do jednoho měsíce po odsouhlasení prováděcí projektové dokumentace na základě aktuálních cen stavebních prací a materiálů.“ Nemocnice také například podle NKÚ uhradila Syneru neodůvodněný odvoz a uložení výkopku na skládku, a tak nehospodárně vynaložila celkem 9,746 miliónu korun. Ipřes závěr NKÚ se nemocnice hájí tím, že na stavbě DTC byly opakovaně prováděny kontroly financování například Výzkumným ústavem stavebního inženýrství v Brně, které nikdy neshledaly žádné závažné pochybení. Tyto kontroly se ale vždy soustředily jen na jednotlivé technikálie a nikdy se nezabývaly stavbou komplexně.
Vláda žádá hlavy viníků
NKÚ upozornil na řadu nesrovnalostí okolo DTC a vláda ve svém usnesení z 26. února 2001 dokonce jednoznačně žádá „vyvodit osobní zodpovědnost vůči těm pracovníkům (nemocnice), kteří se nedostatečnou kontrolou podíleli na zjištěných nedostatcích“. Němcův OÚ se ale i tak dostává do patové situace. Na jedné straně dispo nuje důkazy, že stavba probíhala nehospodárně, zároveň mu ale hrozí, že pokud odstoupí od dosud platné smlouvy se Synerem, zaplatí mnohasetmiliónové penále z prodlení. To by se mohlo rovnat i nákladům na samotné vybudování DTC. Urban se zatím k případnému soudnímu sporu s OÚ nechtěl vyjádřit, Němec však nezastírá, že se budou snažit nakonec se Synerem nějak dohodnout.
Barbora Silná, Ivan Langr, Právo, 31.5.2001