Tkáňové inženýrství navazuje na úspěšný výzkum v oblasti nanomateriálů, v němž je liberecká univerzita průkopníkem. Právě nanotextilie jsou totiž nosičem vhodným pro pěstování buněčných kultur, které by v budoucnu nahradily umělé implantáty.
„K otevření nového předmětu jsme se inspirovali při studijním pobytu v Jižní Karolíně, kde jsme navštěvovali přednášky a cvičení právě z oblasti tkáňového inženýrství,“ řekl vedoucí projektu David Lukáš. Liberecká univerzita je podle něj odborníkem ve vývoji nanovlákenných nosičů vhodných k pěstování buněčných kultur. Nyní vybudovala za 2,5 milionu korun i vlastní tkáňovou laboratoř. Díky tomu mohou liberečtí vědci své materiály přímo testovat, a tím vývoj výrazně urychlit. „Tuto možnost nikdo jiný nemá,“ doplnil Lukášův kolega Petr Mikeš.
Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas a odborníci je považují za materiál třetího tisíciletí. Liberecká univerzita vyvinula v roce 2004 jako první na světě technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovlákenných netkaných materiálů. Pro pěstování buněčných kultur jsou tyto extrémně jemné materiály velmi vhodné, protože dobře simulují přirozenou lidskou tkáň. Navíc je možné do nich už při výrobě zakomponovat léčiva nebo růstové faktory, které růst buněk podporují.
„Nanovlákna tvoří hustou síť, na níž se buňky dokážou velmi dobře uchytit a množit,“ řekl Mikeš. Buněčná struktura podle něj postupně nahradí tu nanovlákennou, která se rozpadne. Už dnes experimentují vědci po celém světě s pěstováním chrupavek, zkoušejí vypěstovat náhrady kostí nebo cév. Testují materiály, které by při popáleninách umožnily přirozenou obnovu kůže i na velkých plochách, zkoušejí vypěstovat náhrady chrupavek velkých kloubů, aby už nebylo nutné kolena nebo kyčle při artróze nahrazovat protézami.
Výzkum je teprve na počátku a bude trvat ještě dlouho, než se jeho výsledky uplatní v praxi. „V laboratorních podmínkách už ale můžeme výsledky našeho bádání přenášet do výuky a studenti s nimi mohou pracovat. Získají tak náskok na poli teoretickém i praktickém,“ řekl Linka. Tkáňové inženýrství je jen jedním z nových směrů na něž se podle něj liberecká textilní fakulta zaměřuje. Přestože se v Liberci učí i tradiční textilní obory, protože jsou třeba, stále větší prostor dostávají nové technologie a trendy. „Reagujeme tak na potřeby praxe,“ dodal děkan.