Ročně je v ČR provedeno přes 400.000 odběrů krve, z nich 90 procent bezpříspěvkových.
V dubnovém průzkumu odpovídalo 510 lidí starších 15 let. Až 80 procent soudí, že popularizaci dárcovství by pomohla osvěta. Na ni je zaměřena osvětová kampaň VZP, která v těchto dnech startuje.
Úroveň znalostí podle průzkumu přitom není až tak špatná. Více než polovina lidí ví, že krev mohou darovat čtyřikrát ročně a kde je jejich nejbližší transfuzní stanice. Nejčastěji to je do deseti kilometrů od bydliště.
„Většina obyvatel vnímá dobrovolné dárcovství krve jako dobrý skutek, pomoc druhým či dokonce záchranu života,“ komentovala výsledky Kateřina Pulkrábková z oddělení externí komunikace VZP. Dvě třetiny dotázaných mají aktivní dárce krve v okruhu svých přátel.
Tři čtvrtiny lidí uvedly, že mají celkem jasnou představu o tom, co se děje při odběru krve. Chybí jim ale více informací o tom, jak může darovaná krev pomoci. Tato odpověď byla dokonce častější než motivace formou úlev, benefitů a odměn, včetně finančních.
Nárůst počtu dárců brzdí i všeobecné přesvědčení, že dárcem krve se může stát jen zcela zdravý člověk. Řada možných dárců se tak cítí vyřazena a nezajímá se o přesné podmínky zdravotní způsobilosti. Podle lékařky transfuzní stanice Všeobecné fakultní nemocnice Daniely Duškové může být dárcem krve člověk, jehož zdravotní stav je takový, že není ohrožen darováním krve ani on ani příjemce.
„Neplatí tedy, že darovat krev nebo její složky může pouze absolutně zdravý člověk, který nikdy neprodělal žádné onemocnění,“ upozornila s tím, že jsou ale důvody, pro které je nutno někdy darování krve odložit, nebo dokonce vylučují člověka z registru dárců natrvalo.
Součástí kampaně VZP je mobilní aplikace Daruj krev s VZP. Uživatelé zjistí vše o odběru krve, vstupním vyšetření, kdy a kde mohou krev darovat, či jaký je aktuální stav krevních zásob v jejich domovské transfuzní stanici. Najdou informace o požadovaném zdravotním stavu dárce, přehled nemocí, které z dárcovství vylučují, a doporučení pro bezproblémové zotavení po odběru.