Terapie revmatických onemocnění v graviditě a v laktaci

SOUHRN Gravidita a laktace jsou období, která u žen s revmatickým onemocněním mohou být dosti riziková. Riziko možného poškození existuje pro matku i pro plod v průběhu těhotenství a také pro novorozence v době laktace. Riziko vyplývá jednak z povahy samotné revmatické choroby, jednak z terapie matky před koncepcí a v průběhu těhotenství a laktace. Zánětlivá aktivita dané revmatické choroby je pro graviditu rovněž nebezpečná, někdy i více než samotná imunosupresivní terapie. Farmakoterapie léky používanými v revmatologii, jež je aplikována ženě v době před početím, v graviditě a v laktaci, může mít značný nežádoucí vliv jak na matku, tak zejména na plod či novorozence. Pacienti s revmatickou nemocí nemají vyšší riziko infertility s výjimkou těch, kteří byli léčeni cyklofosfamidem. Při léčbě revmatických chorob jsou používána nesteroidní antirevmatika (NSA), glukokortikoidy, antimalarika, sulfasalazin, metotrexát, mykofenolát, azathioprin, cyklosporin A, cyklofosfamid, biologické léky, zejména ty, které blokují cytokin TNF-alfa, a dále antikoagulační a antiagregační léčba. Naprostá většina těchto léků má v těhotenství určité riziko. Výběr terapie revmatických chorob v graviditě a v laktaci je dán řadou okolností, mezi něž patří předně typ revmatického onemocnění a jeho předpokládaný průběh v graviditě, aktivita nemoci v době koncepce, eventuální přítomnost orgánové manifestace choroby a interkurentní onemocnění ženy. Jednotlivé antirevmatické léky mají z hlediska těhoten