MOSKVA - Ruští lékaři-specialisté označují ženy, které nemohou po prodělaném přerušení těhotenství znovu otěhotnět, za jeden z přetrvávajících pozůstatků sovětského zdravotnického systému, který po desetiletí považoval umělé přerušení těhotenství za hlavní prostředek kontroly porodnosti. Podle šéfgynekologa ministerstva zdravotnictví Vladimira Serova jsou interrupce jednou z primárních příčin neplodnosti v Rusku, které zoufale potřebuje zvýšení střemhlav klesající porodnosti.
Zhruba pět milionů - tedy 13 procent - manželských párů v Rusku je neplodných a podle lékařů je počet diagnóz neplodnosti na vzestupu. V téměř třech ze čtyř případů je neplodnost připisována ženám. Podle Serova a dalších lékařských expertů to souvisí s komplikacemi provázejícími jeden či více potratů.
Počet případů interrupcí v Rusku díky dostupnosti antikoncepce v posledních 15 letech klesá. Přesto však zůstává pětinásobně vyšší než například ve Spojených státech. Podle údajů ministerstva zdravotnicí připadá v Rusku na každé živě narozené dítě 1,7 interrupce, ve srovnání s více než třemi porody na každé umělé přerušení těhotenství v USA.
Podle studie vypracované v polovině 90. let skupinou vědců, je míra interrupcí v Rusku čtvrtá nejvyšší z 57 zemí; hůře jsou na tom jen Vietnam, Kuba a Rumunsko.
Ruští zdravotničtí experti a demografové konstatují, že vysoká míra interrupcí dala vzniknout problému mnohem většímu, než je soukromé trauma bezdětných párů, protože důsledkem následné neplodnosti je nízká porodnost. Tento trend a rostoucí úmrtnost se významně podílejí na poklesu početnosti ruské populace.
Experti OSN předpovídají, že během 50 let se Rusko stane sedmnáctou nejlidnatější zemí světa; nyní je šestou. Podle prognóz přijde Rusko o více než čtvrtinu obyvatel, jejichž počet klesne z nynějších 143 milionů na 104 miliony v roce 2050.
Stejně jako další evropské země zaznamenává Rusko po většinu uplynulých padesáti let pokles plodnosti; podle studií OSN má nyní šestou nejnižší na světě. Ruské ženy přivedou v průměru na svět pouze o něco více než jedno dítě.
Takovéto statistiky potvrzují Serovovy argumenty, že vláda musí lépe pečovat o reproduktivní zdraví žen prostřednictvím podpory antikoncepce a nikoliv umělého přerušení těhotenství, a že musí bojovat proti šíření sexuálně přenosných chorob, považovaných za druhou nejzávažnější příčinu neplodnosti po interrupcích. Vláda podle jeho slov doufá, že se jí v příštím roce podaří rozjet v této souvislosti nový program.
Neplodnost související s interrupcemi je pouze součástí rozsáhlejší krize zdravotnictví, které Kreml dosud nevěnuje plnou pozornost. Ruský systém lékařské péče je ve stavu kolapsu a s ním i zdraví veřejnosti, ať už jde o srdeční onemocnění nebo o HIV. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vynakládá Rusko na zdravotnictví pouze 5,3 procenta svého hrubého domácího produktu - méně než ostatní evropské státy.
Za pokrok při zavádění moderní kontroly porodnosti vděčí Rusko nástupu kapitalismu. Volný trh skoncoval s produkcí odpudivých sovětských kondomů ze silného, tmavého latexu a pesarů vyráběných jen v jedné velikosti. Nahradil je evropský dovoz. Ačkoliv antikoncepční pilulky debutovaly v Rusku v příliš vysokém dávkování a některým ženám nahánějí strach, nabývají teď na popularitě. Podle dva roky staré studie firmy Rand Corporation se počet žen užívajících antikoncepci od roku 1988 zdvojnásobil.
Vláda také čtyři roky financovala kliniky plánovaného rodičovství, které zdarma distribuovaly antikoncepci a poskytovaly lékařskou péči. V roce 1997 ale komunisty ovládaný parlament financování zastavil, takže zhruba 400 klinik je odkázáno na místní subvence. Podle mínění zákonodárců národ s klesající porodností rozhodně nepotřebuje podporovat kontrolu porodnosti.
Pro ruský postoj k sexu je typické, že mladí lidé jsou ponecháni, aby sami objevovali možnosti a rizika, konstatuje Inga Grebeševová, ředitelka Nadace pro plánování rodiny, neziskové organizace se sídlem v budově ministerstva zdravotnictví. Dokonce ani dvanáct let po rozpadu Sovětského svazu, říká Inga, Rusové neodložili svou zdrženlivost a nejsou s to o sexu otevřeně diskutovat.
„Měli jsme potraty, nikoliv však sex,“ usmívá se. „Nepředpokládá se totiž, že bychom o něm mluvili. Každý se s chutí na sex podívá na televizní obrazovce, ale mluvit o něm, to se považuje za nevychované.“
Přes rozpolcenost Moskvy ohledně plánovaného rodičovství počet interrupcí v Rusku od roku 1992 do roku 2001 klesl o 45 procent. Počet žen, které při nich zemřely, podle studie Randy Corporation také poklesl - v 90. letech o polovinu.
Ve většině zemí byli lidé do možností skýtaných antikoncepcí zasvěceni dříve, než do možnosti umělého přerušení těhotenství. V Rusku tomu bylo naopak. Sovětský svaz poprvé legalizoval interrupce během hladomoru ve 20. letech. Za Josifa Stalina byly v roce 1936 zakázány v naději, že to přispěje ke zvýšení porodnosti, a poté opět legalizovány v roce 1955 po jeho smrti.
Rusky, pro které byly antikoncepční prostředky nedostupné, považovaly umělé přerušení těhotenství za rutinní proceduru, srovnatelnou s trháním zubů. Podle studie z roku 1994 měla za sebou průměrná Ruska na konci plodných let tři potraty.
ČTK/The Washington Post