Údajně na její modernizaci nebyly peníze. O nové evropské směrnici, která modernizaci požadovala, se ovšem ví už 13 let. Za celou tu dobu nebyli poslanci schopni uvolnit ze státního rozpočtu patřičnou sumu. Prý by to byly stovky milionů.
Druhá naše tkáňová banka v Hradci Králové, která je ovšem menší, hned po vydání evropské směrnice jednala, kupodivu peníze dostala a padlo na to pouhých 35 milionů. Co je to proti porcování medvěda. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že zprivatizováním ušetří do roku 2013 celkem 1,3 miliardy korun. Jenom bůh ví, jak se ministerstvo k takové částce dopočítalo.
Tkáňová banka musí fungovat, bez ní bychom dováželi tkáně ze zahraničí za podstatně vyšší cenu. Až na Kypru se ale finančníkům brněnské tkáňové banky zželelo a poslali na pomoc svou dceřinou firmu PrimeCell. Se státem založila společný podnik Národní tkáňové centrum. Stát dal 3,36 milionů, Prime Cell know- how a patenty, jejichž obsah je ovšem obchodním tajemstvím, a sliby, že zajistí výzkum a investuje do půl roku stamiliony. Zatím ovšem PrimeCell nesplatila ani všechny akcie.
Ředitel FN Brno Roman Kraus tvrdí, že platby, které jdou přes zdravotní pojišťovny, stěží pokryjí náklady na výrobu transplantátů. Vida, vždyť ono ze strany PrimeCell jde vlastně o charitu. Profesoru Janu Žaloudíkovi, bývalému děkanu lékařské fakulty se to sice nezdá, ale třeba je to jen závist.
Nebo že by si pan profesor vzpomněl, jak v letech 2002 až 2004 bývalý šéf banky primář Jiří Adler se svými spolupracovníky prodávali do Nizozemska kožní štěpy a přišli si tak na slušných sedm milionů korun a několik let podmínečně?