O 100 let později už Praha nutně potřebovala moderní porodnický ústav. Stavbu Zemské porodnice v Apolinářské ulici inicioval hrabě František Thun-Hohenstein. Projekt vypracoval Josef Hlávka, inspirován viktoriánskou architekturou. Po stránce hygienické to byla vzorová evropská stavba své doby. Ženy si tu mohly vybírat ze tří tříd kvality a v té nejnižší mohly rodit i neplatící matky.
Monumentální budova s 11 trakty, nazývaná též červený dům podle zdiva z neomítnutých cihel, byla též svého druhu největší v Evropě. V době jejího vzniku představovala neustálou hrozbu porodnic infekční nákaza zvaná horečka omladnic. I na to projektant pamatoval relativně samostatnými trakty s možností jejich izolace.
Ještě v 19. století vznikla další pražská porodnice - na ostrově Štvanice. Potkal ji ale stejný osud jako tu v Rooseveltově ulici - obě zanikly kvůli špatným hygienickým podmínkám. Další porodnice se v Praze objevily až ve 20. století. Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí navrhl významný pražský architekt Rudolf Kříženecký a vznikl v roce 1914.
Zprvu to ovšem bylo Pražské sanatorium. Palmy před vchodem a koberce na mramorovém schodišti zdobily tuto budovu, dosahující noblesy paláce. Pět spojených budov komfortního zdravotnicko-hotelového zařízení pod vyšehradskou skálou se od roku 1951 proměnilo na dnešní ústav. Tento komplex zažívá od roku 1998 opětovný rozkvět.
Ten zahrnuje i otevření zbrusu nového monobloku v lednu 2005. Objekt, částečně zapuštěný do vyšehradské skály, skrývá kromě jiného tři porodní sály a osm porodních pokojů, navržených podle požadavků lékařů a porodních asistentek. Porodnici třetího tisíciletí činí z tohoto ústavu skutečnost, že intimní porodní pokoje lze v případě nutnosti v okamžiku přeměnit na špičkové lékařské pracoviště.
Ve 20. letech 19. století se začala psát i historie porodnice ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. V roce 1924 tam otevřeli dvacetilůžkový gynekologický oddíl v rámci chirurgie. V tamních moderně zrekonstruovaných pokojích se tradiční osvědčené porodnické postupy se protínají s moderními přístupy k porodům (rooming in a alternativní porod).
Další pražská porodnice funguje v Thomayerově nemocnici v Krči, jejíž funkcionalistické budovy vznikly koncem 20. let minulého století jako součást takzvaných Masarykových domovů.
Jeden z posledních porodních sálů začal sloužit rodícím matkám v rámci motolského komplexu. Tamní porodnice nejprve fungovala v provizorních dřevěných pavilonech. Pocházejí z období druhé světové války, kdy násilným zabráním českých klinik německými okupanty vznikla naléhavá potřeba zvýšení počtu nemocničních lůžek v Praze. Rodičky tu však přiváděly své potomky na svět ještě do listopadu roku 1996.
V 90. letech se pak porodnice přesunula do takzvaného modrého pavilonu. Fakultní nemocnice Motol tu nedávno rovněž přestavěla staré porodní sály do moderní podoby. Velká místnost, kde přicházelo na svět ročně 3500 dětí, se proměnila v pět luxusních pokojů s příslušenstvím, rádiem i wi-fi.
V moderní budově sídlí i porodnice FN na Bulovce, nový gynekologicko-porodnický pavilon tam vznikl v 80. letech minulého století.