Tradiční čínská medicína a její postavení v České republice

Zatímco běžní pacienti většinově TČM vítají jako určitou alternativu k existujícím diagnostickým, preventivním a terapeutickým postupům, odborná veřejnost má vztah velmi ambivalentní. Část naše aktivity vítá, jiná je striktně odmítá. V České republice narážíme na tvrdý a místy až hysterický odpor zejména u České lékařské komory. Hlavním argumentem odpůrců je, že otevíráme prostor šarlatánům, že TČM nefunguje, není založena na vědeckých důkazech a že jediný účinek je v podstatě placebo efekt. Pokouším se s těmito argumenty polemizovat, neboť ačkoliv se TČM jako lékař osobně nezabývám, jsem bytostně přesvědčen, že má našim pacientům co nabídnout, ale významně záleží na odbornosti a erudici poskytovatele. Přestože jsou u nás tyto metody neoficiálně rozvíjeny řadu let, tváříme se, že neexistují a „pštrosí syndrom“ je metoda, která se řadě autorit jeví správná. Pokud o něčem nebudeme mluvit, tak to vlastně neexistuje. Některým nevadí, že u nás existují stovky a možná i tisíce různých léčitelů, kteří často nemají prakticky žádné vzdělání a kteří mohou pacienta výrazně poškodit. Regulujeme naprostou většinu lidských činností, vkrádá se tedy intenzívní otázka, proč ne tuto, když se přímo dotýká lidského zdraví.