Příliš často se zdůrazňuje to, „co je“, namísto toho, „co by mohlo být“. Každý systém, kterému se podaří dosáhnout úspěchu, má sklon předpokládat, že co bylo úspěšné v minulosti, bude stačit k úspěchu i v budoucnosti. Transformační proces není jen snahou stále dosahovat určitého zlepšení. Je třeba dosáhnout jednorázového radikálního zlepšení, změnit způsob přemýšlení o instituci a jejím poslání a propojit nové metody a formy práce s novými způsoby myšlení vedoucími k transformaci celé organizace. Každý transformační proces má svých pět základních etap životního cyklu, které nemůže žádná transformující se organizace či systém pominout.
V první etapě musí být stanoven jasný cíl a do čela organizace postaven silný management. Tuto etapu zahájilo centrum již v roce 2004, kdy se velkou měrou podílelo na tvorbě zákonů a položení základů pro vznik systému celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (dále NLZP).
Tím se vzdělávání zdravotnických pracovníků přiblížilo podobným systémům, které již fungují v EU, ale současně napomohlo postavit profesi nelékařů na vysokou odbornou úroveň, která je ve světovém srovnání nadprůměrná. Druhým důležitým krokem této etapy byla v roce 2006 realizace výběrových řízení na funkce vedoucích pracovníků do vedení centra.
V druhé, tzv. „funkční“ etapě a na základě delegování důležitých činností a úkolů z MZ ČR získává centrum určitou strukturu pravomocí a povinností v rámci rozpracování systému celoživotního vzdělávání NLZP. V souvislosti s tím vypracovává koncepci vedení Registru nelékařských zdravotnických pracovníků.
Zpracovává a navrhuje první rámcové vzdělávací programy, které jsou podkladem pro podávání žádostí o akreditaci příslušného programu. Nepřetržitě a průběžně realizuje proces vzdělávání NLZP, a to vlastní nabídkou vzdělávacích akcí (Tematickým plánem) vždy na příslušný kalendářní rok. Na základě transformace celého systému zdravotnictví v ČR posouvá třetí etapa centrum do významného období decentralizace vzdělávání NLZP. Vzniká síť akreditovaných zařízení, která získávají rozhodnutím MZ ČR oprávnění k uskutečňování vzdělávacích programů.
Centru však zůstávají specifické činnosti, a to nejen samostatně realizovat specializační vzdělávání jako jedno z akreditovaných pracovišť, ale současně je i koordinovat, poskytovat konzultace a informační službu jak studujícím či zájemcům o studium, tak i akreditovaným zařízením. V každém případě tato etapa vyžaduje maximální znalost a analýzu potřeb zdravotnického terénu, na které odborní pracovníci pedagogického úseku a úseku regulace usilovně pracují.
Žádná ze zúčastněných organizací, agentur či odborných společností podílejících se na celoživotním vzdělávání NLZP ve většině svých vzdělávacích aktivit nemůže zůstat osamocena. Zde nastává čtvrtá transformační etapa. Narůstá potřeba koordinace a do popředí vystupuje nutnost spolupráce mezi institucemi vzdělávajícími NLZP v teorii i v praxi. Vzdělávací instituce musejí nutně spolupracovat zejména s poskytovateli zdravotní péče akreditovanými pro praktickou část vzdělávacích programů, ale také při realizaci různých typů zkoušek, závěrečných, atestačních apod.
Z těchto činností pak vyplývá poslední, pátá etapa tzv. organizované spolupráce. Práce se stává týmovou, přestávají se realizovat zájmy jednotlivců. Ve smluvních akreditovaných pracovištích existují špičkoví odborníci, které chce centrum vyzvat a získat je pro externí spolupráci v oborech, pro které nebude mít centrum vlastní kapacity.
Ve vazbě na reformu českého zdravotnictví a v souvislosti s novelizací právních předpisů upravujících přípravu, vzdělávání a regulaci nelékařských zdravotnických povolání (zákon č. 189/2008 Sb., o uznávání odborné kvalifikace) se postavení centra významnou měrou mění. Je zaveden institut „pověřené organizace“, kterou MZ ČR pověřuje výkonem delegovaných úkolů a činností. Tato změna se neodráží jen v oblasti vzdělávání a regulace nelékařských zdravotnických povolání, ale přináší také změny ve financování.
Organizace přechází na formu vícezdrojového financování, které management centra zanalyzoval a rozpracoval ve vlastním dokumentu Strategie financování v nových podmínkách transformace NCO NZO v Brně. Závěrem lze říci, že v současné době NCO NZO představuje jedinečnou odbornou instituci pro celoživotní vzdělávání a regulaci nelékařských zdravotnických povolání.
Je rovněž vysoce odborným a kvalitním poradenským pracovištěm pro tvorbu dalších koncepcí a nových metodik. Je konzultačním centrem k problematice a rozvoji celoživotního vzdělávání. V průběhu probíhající transformace českého zdravotnictví se také vždy projevilo jako jeden ze spolehlivých partnerů MZ ČR.
Mgr. Alena Drdulová, NCO NZO, Brno (alena@knihovna.nconzo.cz)
