Nejčastějšími příčinami chronických jaterních chorob postihujících ženy ve fertilním věku jsou vrozené vady a autoimunní hepatitidy. Důsledkem bývá amenorea a nemožnost otěhotnění. Bylo publikováno několik zpráv, jenž uváděly, že imunosuprese na bázi cyklosporinu a azathioprinu obnovila menstruační cyklus a umožnila graviditu.
Unicentrická studie nedávno uveřejněná v časopisu Translantation retrospektivně hodnotí u 37 žen efekt tacrolimu na graviditu, průběh porodu a plod. Průměrná doba mezi transplantací a porodem byla 48 měsíců a věk matek 27,5 roku. Tacrolimus byl podáván i po celou dobu těhotenství.
Průběh těhotenství
Průměrná doba gestace byla 37 týdnů a váha dětí 2 652 gramů. Ze 49 narozených dětí (22 císařským řezem, 27 vaginálně) byla dvě předčasně narozená, jedno z nich zemřelo pro těžký kongenitální defekt.
Čtyři ženy potřebovaly antihypertenzní terapii před těhotenstvím, během gravidity byl krevní tlak stabilní, stejně jako renální funkce. V jednom případě se vyvinulo renální selhání, v druhém žena podstoupila kombinovanou transplantaci jater a ledvin.
Jedna žena zemřela dva dny po porodu pro fulminantní gangrénu infraaortálně uloženého štěpu, způsobenou tlakem dělohy. U dvanácti žen si přechodná elevace jaterních enzymů vyžádala zvýšení dávky tacrolimu anebo steroidů. Ke ztrátě štěpu došlo ve dvou případech z důvodů ischemické gangrény a relapsu autoimunní hepatitidy s chronickou rejekcí.
Tacrolimus a novorozenec
Vzhledem k transplacentárnímu přestupu a sekreci tacrolimu do mateřského mléka se doporučuje dítě nekojit. U novorozenců bylo zaznamenáno mírné narušení renálních funkcí a tranzientní hyperkalemie.
Účinnost a bezpečnost
Počet předčasných porodů, novorozenců s nízkou porodní hmotností a císařských řezů spolu s minimální toxicitou během gravidity potvrzují bezpečnost a účinnost tacrolimu. Přežití štěpu a mortalita odpovídá transplantované populaci (3-4% ztráty během dvou let). Ve srovnání s cyklosporinem zůstávají renální a hepatální funkce lépe zachovány.
Obecným doporučením je vyčkat s koncepcí 1-2 roky po transplantaci, kdy je funkce štěpu již stabilní a hladina imunosupresiv nízká.
Zdroj: Transplantation 2003, vol.76, 827-832, No.5
MUDr. Silvie Bloudíčková, www.Zdravi.Euro.cz
Autorka je spolupracovnicí redakce