Sledování zaměřené hlavně na sérové koncentrace C-peptidu probíhalo až do konce roku 2008.
Za tuto dobu dosáhlo 20 z 23 transplantovaných osob nezávislosti na exogenním inzulínu. Dvanáct z nich na inzulínu nezávislých zůstalo, zatímco u osmi došlo k relapsu a nutnosti aplikovat inzulín, byť v nízkých dávkách. Z těchto osmi nemocných po relapsu se léčbou sitagliptinem dvěma podařilo znovu získat nezávislost na inzulínu. U všech nemocných došlo k významnému vzestupu plochy pod křivkou C-peptidu, nejvíce u těch, kteří byli dlouhodobě na inzulínu nezávislí. Mezi komplikace léčby HSCT patřily dva případy nozokomiální pneumonie, tři případy pozdní endokrinní dysfunkce a devět případů oligospermie.
JAMA, 2009, 301, p. 1573-1579Výběr a překlad MUDr. Eliška Potluková, Ph.D.
