Ve svém sdělení se zaměříme na vysoce specializovaný výkon - transplantaci pankreatu, který se v ČR provádí pouze v IKEM, jako kombinovaná transplantace pankreatu a ledviny. K 31. 3. 1999 se takovýchto operací uskutečnilo 131. Tran-splantace pankreatu je metoda technicky náročná a po jejím provedení je nutné používat intenzívní imunosupresivní léčbu. Proto se zatím provádí jen u vybraných diabetiků 1. typu, kteří trpí pokročilou formou diabetické nefropatie a je u nich současně indikována transplantace ledviny. V takovém případě je operační zákrok i léčba imunopresivy plně oprávněná. Nemocný by neměl být starší 50 let. Výkon není život zachraňující, ale život zkvalitňující.
Funkcí pankreatu je zevní sekrece - produkce trávicí šťávy do zažívacího ústrojí. Vnější sekreci - produkci inzulínu - zajišťují Langerhansovy ostrůvky, které tvoří asi 1 % pankreatické tkáně. Ačkoliv pouze toto 1 % transplantované tkáně je pro diabetika potřebné, je zatím nutné transplantovat celý orgán, který i po transplantaci bude produkovat nejen potřebný inzulín, ale také nepotřebnou trávicí šťávu. Pacient má tuto funkci zachovanou.
Odběr orgánů dárce
Transplantaci předchází odběr orgánů, který provádí chirurgický tým: 2 chirurgové a instrumentářka spolu s koordinátorkou, většinou na vzdáleném pracovišti, na které nás dopraví rychlá záchranná služba. Jedná se většinou o multiorgánový odběr.
Výkon začíná dezinfekcí operačního pole a zarouškováním. Provede se laparotomie a sternotomie. Prohlédnou se orgány, zda jsou vhodné k transplantaci. Poté se vypreparuje aorta, dolní dutá žíla, tepny a žíly, které zásobují pankreas a játra. Po vypreparování se zavede kanyla do aorty a do portální žíly. Kanyly zajišťují perfúzi orgánů. Třetí kanyla, která se zavádí do dolní duté žíly, zajišťuje odtok perfúzního roztoku. Po dobu perfúze jsou orgány ponořeny v ledové tříšti. Sleduje se čas perfúze a po skončení se orgány z těla dárce odejmou a vloží do 4 sterilních sáčků s konzervačním roztokem. Nadále musí být udržovány při teplotě 0 - 4 °C v chladicím boxu.
Transplantace
Transplantace začíná úpravou štěpů. U pankreatu se upravují odstupy cév a střevo pomocí staplerů. U ledviny pouze odstupy cév a močovod. Nejdříve se našívá pankreas. Po dezinfekci se provede poloobloukovitý řez nad pravým tříselným vazem, vypreparuje se ilická tepna a žíla a močový měchýř. Poté se začne našívat portální žíla koncem ke straně ilické žíly a pak terčík, který obsahuje truncus celiacus a arteria mesenterica superior, koncem ke straně ilické tepny.
Všechny cévní anastomózy se našívají prolenovými stehy. Až do této doby musí být orgány zabaleny do ledové tříště. Poslední anastomózou je našití duodena spolu s pankreatickým vývodem k močovému měchýři stranou extraperitoneálně, stejně jako ledvina, která se našívá stejným způsobem na druhou stranu.
V IKEM se provádí transplantace celého pankreatu, jehož vývod s částí duodena je napojen na močový měchýř, kam odtéká spolu s močí pankreatická šťáva. Existují však i jiné techniky. Například transplantace pankreatu s drenáží do střeva nebo transplantace segmentu pankreatu. V těchto případech se pankreas ukládá intraperitoneálně.
n
Motorová dlaha, která slouží k pasivnímu cvičení bezprostředně po operaci
Fraktura diafýzy pažní kosti ošetřená hřebem Marcheti-Vicenzi