Projekt za tři čtvrtě miliardy korun se kvůli nedotažené administrativě zatím odkládá
Třeboň -
„Mnozí o našem záměru sice pochybují, my ho ale bereme zcela vážně,“ odmítá spekulace o nereálnosti představitelka Lavany Libuše Kotilová. Právě kvůli průtahům firma zatím odmítla slíbené financování (úvěr ve výši kolem šesti až sedmi procent, návratnost minimálně 15 let) a čas využívá k jednání s rakouskými investory o rozšíření služeb, jako jsou fitness centra nebo další zdravotnická pracoviště.
Ta by doplnila lázeňský komplex se třemi sty lůžky, jehož součástí má být na 90 hektarech také čtvrť obytných domů a penziónů. Záměr již vloni posvětilo Ministerstvo životního prostředí, které firmě udělilo výjimku z ochranných podmínek Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Nyní se však čeká na dobrozdání Ministerstva zdravotnictví, respektive Českého inspektorátu lázní a vřídel.
Podle mluvčího Ministerstva zdravotnictví Otakara Černého musí být žádost Lavany v souladu s novým zákonem o lázeňství, který vstoupí v platnost 18. června. „Protože všechny dosavadní dokumenty takový soulad nemají, nemohou být brány za vážné,“ uvedl včera mluvčí.
Pracovníci inspektorátu přitom tvrdí, že Lavana opomněla požádat o vyjádření ke zřízení nového lázeňského místa Domanín. Podle Kotilové to ale není v této etapě nutné a mělo by být až součástí územního rozhodnutí nebo stavebního povolení. „Myslíme si přitom, že není třeba v těsném sousedství města, které už lázeňským místem je, zřizovat další. Proto žádáme o rozšíření statutu toho stávajícího,“ oponuje Kotilová.
Lavana, která se před čtyřmi lety stala vítězem veřejné soutěže na privatizaci třeboňských lázní Aurora, o tento svůj primát vzápětí přišla, když vláda soutěž zrušila a lázně převedla na město Třeboň. Firma nyní v této věci vede čtyři soudní spory, mimo jiné i proti Fondu národního majetku.
Experti pokládají lázeňství za jednu z mála možností ekonomického rozvoje chráněného území Třeboňska, které se navíc se svou krajinou uchází o zařazení na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
„Jedno pracovní místo v lázních vytváří šest až sedm dalších míst ve službách. Navíc lázeňství zde má tradici a naleziště rašeliny patří k největším ve střední Evropě,“ věří v úspěch projektu Kotilová. Černý nechce její tvrzení pro nedostatek informací komentovat. Podle něho chybí ale především jasný podnikatelský záměr. „Teprve potom lze posoudit, zda je možné, aby se další lázně v Třeboni uživily,“ dodává Černý.
V Třeboni vedle Aurory úspěšně podnikají i Bertiny lázně. Obě firmy jsou ve vlastnictví města. Zatímco Berta už zásadní rekonstrukci za 100 mil. Kč prodělala, Aurora jí prochází nyní. Po dokončení se denní kapacita 530 pacientů zvýší až na 800.
Zdeněk Zuntych, Hospodářské noviny, 30.5.2001