Pod tímto výstižným názvem uvedl na II. světovém kongresu domácí péče ve Vídni dne 8. 5. 2000 své vystoupení pan Timothy Young z Kanady.
Domácí péče v Kanadě je roztříštěná
Domácí péče v Kanadě, jak uvedl T. Young, je ještě roztříštěnější než celý systém zdravotní péče. Každá provincie a každé teritorium zakládá a finančně zajišťuje vlastní systém služeb. Zvláště ve způsobu financování jsou na jednotlivých územích velké rozdíly.
Neexistují národní standardy v zákonných normách, není např. přenosnost napříč Kanadou.
Domácí péče v Kanadě má některé společné a některé rozdílné znaky. Základní společný znak je poskytování domácí péče klientům se snahou o co nejdelší setrvání doma, oddálení nebo substituce dlouhodobé institucionální léčby, eventuálně poskytnutí alternativní akutní péče. Základní rozdíly v domácí péči v Kanadě panují v organizačním zajištění, regionalizaci, integraci a spolupráci s dalšími sektory (sociálním, primární péčí apod.).
Ve financování jsou i některé společné znaky: Primárně je domácí péče financována z veřejných zdrojů, očekává se též příspěvek podle možností klienta či jeho rodiny. Rozdíly v systému financování domácí péče jsou například ve výši nákladů na hlavu od 24 $ do 124 $ napříč Kanadou.
Domácí péče je řízena teritoriální státní správou, regionálními nemocničními korporacemi, vlastními správními radami, vládou. Výdaje na domácí péči rostou spolu s procentem celkových výdajů na zdravotnictví v jednotlivých teritoriích stejně jako v celé Kanadě.
Jisté společné znaky i znaky rozdílné jsou v rozsahu poskytovaných služeb na území Kanady. Společně pracují ve střediscích zdravotní sestry s jinými profesionály, společně vykonávají ošetřovatelskou péči, léčbu prací, zdravotně-sociální práce a v neposlední řadě se zabývají výživou. Jistá nejednotnost je v rozsahu pečovatelských služeb pro nepohyblivé klienty, rozdílná je i informovanost lidí o službách a možnost pomocné služby dobrovolníků v péči o stravu a doprovod.
Popelka zdravotnické péče?
Domácí péče na území Kanady je považována za levnější alternativu péče, pouze na území Manitoby je domácí péče financována do plné výše ceny alternativní péče ústavní. V zařízeních home care na celém území Kanady je citelný nedostatek lidských zdrojů, který je součástí nedostatku i v ostatním zdravotním systému. Také příjmy zaměstnanců v domácí péči jsou celkově nižší než v ostatních zdravotnických a sociálních zařízeních.
Důvěra v domácí péči klesá
Některé subjekty provozují služby home care přímo, některé si služby najímají, někde jde o spojení obojího. Některé organizace, které provozují domácí péči, jsou neziskové, jiné ziskové. Z dalších faktorů, které mají vliv na domácí péči v Kanadě je například nedostatek veřejné důvěry v nevyzkoušené služby, které jsou často subjekty nabízeny, strach z „černé díry“ nelimitovaných potřeb s nízkou kontrolou rozpočtu a chronické podfinancování. To vše limituje efektivitu domácí péče, způsobuje omezení služeb a pokles veřejné podpory a důvěry a zhoršení „prodejnosti“ domácí péče.
Další možnosti působení home care v Kanadě závisí na vztahu k širší veřejnosti. Jeho zlepšením by mohla být domácí péče jako pomocná forma zdravotní péče. Spolu se stárnutím populace bude vzrůstat potřeba důvěryhodné a efektivní domácí péče.
Klíčové kroky domácí péče, jako součásti efektivního zdravotního systému v Kanadě, vidí T. Young ve vytvoření minimálních národních standardů domácí péče tak, aby jí veřejnost i politici porozuměli, dále ve vytvoření hodnoticích a klasifikačních systémů pro průkaznost základních kvalit péče, ve tvorbě standardního informačního systému a vytváření prostředků pro získávání zdrojů. Pro pracovníky pak doporučuje vytvořit systém odměňování na základě dosažených výsledků, zabezpečit další vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek.
S použitím materiálů T. Younga (Kanada) z II. světového kongresu domácí péče, Vídeň, květen 2000.
Připravila MUDr. Markéta Hofmanová, Sdružení Česká katolická charita
Foto archív autorky