Nepomohla jí přitom ani „vyšší“ intervence ombudsmana, ani to, že její případ projednávala vláda.
A dokonce nařídila Ministerstvu zdravotnictví, aby zprávu znalecké komise o smrti manžela předala ombudsmanovi.
„I když vláda takto rozhodla, stejně pořád nevím nic,“ potvrdila včera Boháčová, která má doma kila dopisů od různých úřadů. „Chci jen znát pravdu.“
A víc neví ani kancelář ombudsmana Otakara Motejla.
Ministerstvo nesplnilo dluh
„Zase nám nevydali úplnou dokumentaci. Mezi tím se vystřídali tři ministři. Nyní proto píšu dopis paní ministryni Emmerové, že stále nesplnili dluh, který vůči nám mají,“ stěžuje si Motejlova zástupkyně Anna Šabatová.
„Pokud nebudeme mít všechny podklady, nemůžeme prošetřit, zda ministerstvo při vyřizování stížnosti paní Boháčové neporušilo zákon.“
I spor mezi ministerstvem a ombudsmanem se táhne déle než rok. „Nejprve nám ministerstvo odmítlo zaslat cokoli, po opakované urgenci sice slíbilo, že všechno dostaneme, ale přišla jen část spisu,“ říkala již před rokem Motejlova právnička Eva Hodaňová.
Ombudsman přitom míní, že lidé mají právo znát přesnou příčinu smrti svých blízkých. Občanský zákoník totiž ukládá pozůstalým, aby usilovali o ochranu osobnosti zesnulého a měli by mít proto o něm informace.
„Při vyšetření se lékaři ptají pacientů na zdravotní obtíže či příčiny úmrtí jejich blízkých, což jim pomáhá lépe určit diagnózu i léčbu. Lidé by proto měli být informováni už kvůli ochraně vlastního zdraví,“ tvrdí Motejl.
Když tedy například otec či matka zemřou na rakovinu, pro lékaře, který ošetřuje děti, je to podstatná informace.
I syn Jaroslavy Boháčové má nyní problémy se žlučníkem. Přitom ví jen jediné: jeho otec vykrvácel při operaci. Jestli v případě nesehrála roli třeba dědičná choroba, nemá šanci zjistit.
Záleží na dobré vůli lékařů
Zdali se lidé ke zdravotním záznamům o zemřelých příbuzných dostanou, přitom často záleží na dobré vůli lékařů.
Například v pražské motolské nemocnici se podle jejího ředitele Miroslava Ludvíka snaží pozůstalým vyhovět. Ať jde o kopii lékařské zprávy nebo pitvy.
V budoucnu by snad mohla příbuzným pomoci novela zákona o zdravotní péči.
Ten by měl přesně stanovit, že do dokumentace budou moci po smrti pacienta nahlížet, pokud to nemocný během života výslovně nezakáže. Problém je ale v tom, že zákon byl připravený před rokem a stále neplatí.
„Zákon ještě nebyl bohužel schválený Poslaneckou sněmovnou. Nikdy jsme proti němu přitom neprotestovali. Lékaři mají zájem o co nejsrozumitelnější zákon, aby bylo jasné, jak postupovat,“ říká předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek.
Jak se k ještě neschválenému zákonu z dílny Marie Součkové postaví nová ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, ale není jasné. Líbí se jí totiž současný stav.
„Já bych nechala zprávu o zdravotním stavu vždy na interpretaci lékaře. I teď je jeho povinností příbuzné informovat,“ řekla v České televizi.
Adéla Čtvrtečková, Aleš Vojíř, Hospodářské noviny