Norské centrum pro násilí a traumatický stres ve své třetí zprávě od útoků uvedlo, že 40 procent lidí, kteří přežili masakr na Utöyi, stále trápí pocity úzkosti, deprese, potíže se soustředěním či nespavost.
Optimistickou skutečností vyplývající ze zprávy je, že množství přeživších s psychickými problémy postupem času klesá. V první zprávě z podzimu 2011 jich totiž bylo sedm z deseti, napsal deník Verdens Gang.
Přeživší se také více potýkají se studiem. Šedesát procent z nich sdělilo, že má horší studijní výsledky než před událostmi z 22. července.
Britský deník The Guardian informoval o soutěži, jejímž cílem je najít podobu památníků Breivikových obětí. Norská vláda vyčlenila na projekt 17 milionů norských korun (téměř 56 milionů Kč). Vítězové soutěže by měli být vyhlášeni na jaře 2014.
„Hledáme nápady od vizuálních umělců, architektů, sochařů a krajinných architektů z celého světa, aby mohla vzniknout vzpomínková místa pro rodiny obětí i pro norskou veřejnost jako celek,“ řekl Jörn Mortensen z vládní umělecké agentury Koro.
Plánovány jsou dva památníky - jeden ve čtvrti vládních úřadů v Oslu, kde Breivik pomocí bomby nastražené v automobilu zabil osm lidí a dalších 209 zranil, a druhý v okrese Hole, odkud je výhled na ostrov Utöya. Tam o dvě hodiny později Breivik postřílel 69 účastníků letního tábora a 110 způsobil zranění.
V centru norské metropole bude nejprve postaven provizorní památník kvůli probíhající rozsáhlé rekonstrukci vládní čtvrti, jejímž cílem je lepší zabezpečení této lokality po teroristických útocích. Později zde bude vztyčen trvalý pomník.
Umělci se podle norských úřadů mohou inspirovat sbírkou předmětů, které byly shromážděny v místě útoků a během loňského soudu s Breivikem a jsou uloženy v norském národním archivu. Jsou mezi nimi dopisy a kresby zanechané na místě masakrů, twitterové a facebookové zprávy a dokonce i kompost vytvořený z milionů květin, kterými norští občané uctili mrtvé.