Tři procenta dětí se narodí po mimotělním oplodnění

6. 6. 2006 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V České republice se v současnosti více než tři procenta dětí narodí po mimotělním oplodnění. Vzhledem ke zvyšujícímu se věku prvorodiček, nárůstu počtu párů se sníženou plodností muže i dalším civilizačním faktorům lze očekávat, že poroste počet párů, které budou využívat asistovanou reprodukci...


Praha - V Česku se ročně provádí podle dostupných údajů zhruba 900 cyklů mimotělního oplodnění na jeden milion obyvatel. To je srovnatelný počet s Nizozemskem či Francií, ale jen polovina ve srovnání se skandinávskými zeměmi.

V letošní studii zabývající se reprodukčním zdravím to uvedl Tonko Mardešič, který působí v sanatoriu Pronatal a v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Milan Mrázek dnes ČTK řekl, že počet neplodných párů se zvolna zvyšuje. Nyní jich je mírně nad 15 procent. Roste však počet neplodných mužů. Příčiny neplodnosti páru jsou z poloviny na straně ženy a z poloviny na straně muže. Odhadl, že ročně se pokusí o mimotělní oplodnění 10.000 českých párů a kromě toho se 5000 až 6000 párů podrobí zavedení spermií do děložní dutiny.

Při jednom pokusu o mimotělní oplodnění podle Mrázka otěhotní kolem 30 procent žen. Většina žen může, pokud prodělá tři cykly, otěhotnět. V ČR je 24 center asistované reprodukce. Jednoduší případy mohou úspěšně vyléčit i praktičtí gynekologové. V současnosti neexistují odpovídající statistická data. Zákon předpokládá vznik centrálního registru asistované reprodukce od ledna 2007.

Zlomovým okamžikem v rozvoji asistované reprodukce byl podle Mrázka rok 1992, kdy se začala spermie injekcí dopravovat přímo vajíčka. Další změnu přinesla možnost vyšetření oplodněného embrya ještě před jeho zavedením do děložní dutiny. Preinplantační genetická diagnostika umožňuje výběr embrya, které má největší šanci uchytit se a normálně se vyvíjet.

Mrázek uvedl, že u žen je neplodnost často způsobena neprůchodností vejcovodů, bývá také důsledkem patologického abnormálního výskytu děložní sliznice na jiných místech, například na pobřišnici či vaječních. Někdy se z vaječníku obtížně uvolňují vajíčka. Jindy jde o genetické či imunologické vlivy. U mužů bývá příčinou neplodnosti malý počet nebo pomalost spermií.

Podle gynekologa Petra Linharta patří mezi nejdůležitější faktory ovlivňující ženskou neplodnost věk. Ženy v posledních letech odkládají první těhotenství do pozdějšího věku. Optimum plodnosti však spadá do období mezi 20. a 30. rokem, pak se naděje na otěhotnění snižuje. Po 35. roce dokonce prudce klesá.

Primář gynekologicko-porodnického oddělení Petr Sák z Nemocnice České Budějovice připomněl, reprodukční schopnosti žen ovlivňují i významné odchylky od průměrné hmotnosti.

Podle předsedy Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu Radima Uzla patří česká centra asistované reprodukce k evropské špičce. I když některým ženám lékaři stále nedokážou pomoci, rozvoj vědy na tomto poli je ohromný. Odhaduje se, že na celém světě se narodily díky asistenci již dva miliony dětí.

Americká asociace pro oplodnění vyhlásila červen Měsícem reprodukčního zdraví. Čeští odborníci vyhlásili 6. červen Národním dnem neplodnosti.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?