„Onkologové chtějí podvýživu řešit. To je ta dobrá zpráva. Ta špatná je, že počet onkologických pacientů roste, riziko podvýživy je vysoké a možnosti tento stav ovlivnit jsou v ČR omezené,“ řekl dnes novinářům ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu a předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček.
Zásadní problém je podle něj ten, že onkolog nemůže pacientovi předepsat speciální tekutou výživu jako třeba na Slovensku, kde je plně hrazena ze zdravotního pojištění. „Přitom náklady nutriční péče jsou ve srovnání s farmakoterapií řádově nižší a zcela jistě se vyplatí,“ zdůraznil.
Podvýživa může ohrozit lidi hubené i obézní, kteří nechtěně hubnou. Zkomplikovat léčbu může už úbytek váhy o pět procent za tři měsíce, což u člověka vážícího 70 kilogramů činí 3,5 kilogramu. Hubnutí při závažné nemoci je nežádoucí, většinou jde o ztrátu svaloviny, včetně srdečního a dýchacího svalstva.
Nedostatečná výživa podle primáře komplexního onkologického centra Nový Jičín Viktora Maňáska souvisí s agresivností léčby. Pacienti trpí nechutenstvím, nevolností a průjmy, zvracejí, polykání je pro ně bolestivé a mají i psychické obtíže.
„Podvýživa je jako tichý zabiják. Už relativně malé zhubnutí o pár kilogramů zhoršuje vyhlídky nemocného, zvyšuje nežádoucí účinky radioterapie a chemoterapie a prodlužuje pobyt v nemocnici. Úbytek váhy nad deset procent zvyšuje riziko úmrtí,“ varoval primář s tím, že u podvyživených pacientů klesá účinnost léků, roste úmrtnost a stoupají náklady na léčbu.
Ročně je v ČR zjištěna rakovina u téměř 80.000 lidí, z nich podle onkologů minimálně třetina potřebuje nutriční podporu. V ČR je 76 nutričních ambulancí, nutriční terapeutky jsou ale dostupné většinou jen při nemocničním léčení.