Média očekávají, že opatření povede k žalobám a k vyhrocení názorových rozepří mezi zastánci a odpůrci potratů. A to v době, kdy Spojené státy čekají v listopadu parlamentní volby. S odkazem na zdroje z Bílého domu to uvedla agentura AP.
Občanské i lékařské skupiny podporující právo na interrupci nařízení označují za roubík, který neoprávněně vstupuje do vztahu mezi lékaři a pacienty. Zdůrazňují také, že potraty jsou legálním zdravotním zákrokem a že federální fondy vyhrazené pro plánování rodičovství nemohou být podle současných pravidel využity k proplácení potratových procedur.
S těmito argumenty ale odpůrci umělého ukončení těhotenství nesouhlasí a tvrdí, že kliniky pro podporu rodičovství čerpající federální finance nesmějí mít žádné spojení na cokoli, co se týká potratů.
Nařízení z Reaganovy éry v době svého vzniku nikdy plně nevstoupilo v platnost, ačkoli Nejvyšší soud USA ho svým verdiktem podpořil jako v souladu s pravomocemi výkonné moci. Bývalý demokratický prezident Bill Clinton opatření zcela zrušil a místo toho se začala uplatňovat zásada poskytovat ženám poradenství v podobě všech dostupných možností.
Trump se rozhodně staví na stranu odpůrců potratů, krátce po složení přísahy například zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace. Během předvolební kampaně pronesl řadu kontroverzních výroků, které následně odvolal či zmírnil. Příkladem je jeho prohlášení z března 2016, kdy souhlasil s trestáním žen za potraty, pokud by umělé přerušení těhotenství bylo v USA postaveno mimo zákon. Kvůli kritice pak sdělil, že odpovědnost za problematiku interrupcí by měla být svěřena jednotlivým státům a později dodal, že ženy by byly v takovém případě obětí, proto by tresty mířily pouze na lékaře.