Víc než osmdesát procent lidí jezdí k moři pouze na týden. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 1999 strávili turisté z ČR v nejnavštěvovanějších zemích - Chorvatsku, Itálii, Španělsku a Řecku - průměrně 8,7 dne. Je ale týden u moře rozumný z hlediska zdraví?
„Týden u moře našemu zdraví příliš neprospívá,“ říká plzeňský internista a bioklimatolog doc. MUDr. Rudolf Barcal, CSc. „Většině lidí trvá adaptace po cestě dva až tři dny. A minimálně týden potřebují na to, aby si zvykli na jiný rytmus života, podnebí, stravu, okolí… Přitom den před odjezdem začíná mít spousta z nich cestovní horečku a doma je čeká návratová reakce.“ Mladý zdravý člověk se vyrovná se zátěží obvykle dobře. U starších lidí, zvlášť pokud trpí nějakou chorobou nebo zdravotními obtížemi, je to horší. A tito lidé by měli znát rizika, která podstupují.
Nebezpečí pro kardiaky
Pro kardiaky je nebezpečné zejména vedro a nedostatek tekutin, který může zhoršit přílišné pití kávy. Ta je totiž močopudná. Rizikový je také nedostatek pohybu. Zvláště pokud jedou k moři autobusem a řidiči nezastaví každé dvě tři hodiny, aby se cestující mohli protáhnout. Nebezpečí otoků a embolií zvyšuje podle brněnského kardiologa doc. MUDr. Jana Sitara, CSc., také to, když lidé v autobuse spí, obzvlášť v nějaké nevhodné poloze. Lepší než únavné jízdy autem na jeden zátah, které řidiče i stresují, je letět letadlem. Pokud ovšem kardiaci špatně nezvládají vyrovnávání letových hladin a turbulence. Lidem s postiženým srdcem nebo kardiovaskulárním systémem doporučuje docent Sitar pobyt u moře v dubnu a v květnu nebo v září a v říjnu, kdy tam bývají mírnější teploty.
Pro alergiky nesmysl
Týden u moře má pro alergika jen velmi malý léčebný význam. Většinou ho potřebuje na adaptaci. „Rozumné jsou tři týdny nebo měsíc,“ říká pražská alergoložka MUDr. Pavla Lazosová. „Pro pacienta s určitým druhem pylové alergie bývá navíc výhodné, když může odjet k moři nebo do hor právě v období, kdy v místě, kde bydlí, probíhá pylová sezóna té rostliny, která ho alergizuje. Ze stejného důvodu je dobré se zajímat o evropský pylový server na internetu, aby k moři nepřijel ve chvíli, kdy tam kvetou rostliny, které ho dráždí.“ Dobré je, když alergik může k moři letět, protože cesta letadlem je pro něj neporovnatelně lepší než cesta autobusem u otevřeného okénka. Pro alergické děti nejsou nejefektivnější dovolené s rodiči, ale skupinové zájezdy s lékaři. Ti mohou regulovat množství léků, které malí pacienti potřebují. Zdravotnický personál navíc s dětmi plave, cvičí, otužuje je a využívá dalších podpůrných metod. Takový pobyt zlepšuje astma i ekzémy a snižuje množství nutných léků i pozdějších absencí dětí ve škole. Informace o pylové sezóně v konkrétní zemi je možné najít na evropském pylovém serveru: http://www.cat.at/pollen/.
Pro průdušky je to málo
„Pobyt u moře často zlepší potíže lidí s chronickými záněty průdušek a horních cest dýchacích,“ řekl Právu doc. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., přednosta kliniky pneumologie a hrudní chirurgie pražské Nemocnice Na Bulovce. „Týden však mívá jen malé nebo mizivé efekty.“ Pacienti s rozedmou plic nebo astmatici s výraznější poruchou funkce plic mohou někdy trpět v letadle dušností. Je tam totiž podobný tlak a množství kyslíku jako v horách ve výšce zhruba 2000 metrů. Pokud děti jedou k moři autem nebo autobusem, měly by tam být podle MUDr. Marie Mikulecké, CSc., pediatra z motolské nemocnice v Praze, aspoň deset dní. Aby se tak vyrovnala zátěž z cesty. Pokud letí letadlem, lze podle ní akceptovat i týden. Upozorňuje však, že ne náhodu jsou léčebné pobyty dětí, které hradí zdravotní pojišťovny, třítýdenní.
Rizika pro páteř
„Pro lidi, kteří mají potíže s páteří, bývá velkou zátěží hlavně dlouhá cesta autem nebo autobusem,“ řekla Právu MUDr. Vlasta Mazárová, neuroložka z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. „Zvlášť když jedou k moři jen na týden, šetří každou minutu a nedělají potřebné zastávky, aby se protáhli a odpočinuli si. Další příčinou jejich potíží bývá také strnulé sezení za volantem auta nebo v autobuse, nevhodně seřízená sedačka a okna otevřená za jízdy.“ Problémy jim může způsobit i termín dovolené. Nepříliš vhodné bývá například jaro, kdy je moře studené a pláže málo prohřáté. Prostydnout mohou při zdánlivě příjemném posezení na terase svérázné přímořské hospůdky, protože večery bývají chladné. Podle doktorky Mazárové jsou pro tyto lidi výhodnější spíš termíny doznívajícího léta (září, říjen). Dovolenou by měli se svým lékařem určitě konzultovat lidé po mozkové mrtvici, epileptici, diabetici a pacienti s nestabilním vysokým tlakem. Lidé, kteří mají sedavé zaměstnání, by na dovolené neměli přehánět fyzickou zátěž, zejména nárazově.
Nejdůležitější jsou zážitky
Spousta lidí odjíždí na dovolenou opravdu unavených, protože se v práci do poslední chvíle snažili stihnout, co se dalo. To je častá chyba, které se podle MUDr. Libuše Nesvatbové, CSc., psychiatra z pražské Kliniky geografické medicíny, dopouštějí. „Pokud jde o zážitky a emoce, je to naprosto individuální,“ zdůrazňuje. „V příjemné partě nebo na příjemném místě si můžeme za týden odpočinout víc, než když se budeme tři neděle nudit, případně se trápit v pětihvězdičkovém hotelu. Nejdůležitější jsou hezké zážitky. Pokud trvají tři neděle nebo i déle a my si je nezkazíme nějakými zbytečnými zdravotními komplikacemi, je to samozřejmě jen ku prospěchu věci.“
Jak předejít problémům
* Zajímat se o to, co mě čeká v místě, kam jedu, a poradit se s lékařem o možných potížích. To by měli udělat téměř všichni lidé, kteří mají nějaké zdravotní potíže nebo handicapy. Alespoň podle názoru RNDr. Víta Květoně, CSc., klimatologa z Českého hydrometeorologického ústavu.
* Mohou zajít na pražskou Kliniku geografické medicíny v nemocnici na Vinohradech nebo do Centra cestovní medicíny v Praze.
* Řadu informací o počasí a klimatu v konkrétní zemi získají i na informačních linkách Českého hydrometeorologického ústavu 0900 300 900/ 0906 460 115, ale pozor, linky mají vyšší sazbu: 30 Kč za minutu.
* Nejrizikovější pro zdraví jsou podle Víta Květoně zimní cesty do tropických a subtropických zemí. Přechod z mrazů, kdy je u nás třeba i -20o C, do teplot 25-30o C a zase zpět představuje pro tělesný systém termoregulace velkou zátěž. Není výjimkou, že ho lidé odstonají.
* Častým rizikem je také opalování. Málokdo přijede na dovolenou alespoň trochu opálený. A protože se hodně lidí snaží během krátké dovolené stihnout, co se dá, spousta se jich spálí. „V plné sezóně bychom tam neměli chodit na slunce bez pokrývky hlavy a bez košile s dlouhými rukávy po deváté ráno a před pátou večer,“ říká Vít Květoň.
Petr Veselý, Právo, 31.7.2001