Typy schizofrenie se rozlišují především na základě symptomů. Některé jsou běžnější než jiné

5. 12. 2023 8:16
1 nový názor
Autor: Depositphotos/PeopleImages.com

Schizofrenie se v lidské populaci vyskytuje mnohem častěji, než by se mohlo zdát. Postihuje přitom nejen dospělé, ale také děti a dospívající mládež. Na základě příznaků, které se u pacientů projevují, pak odborníci dříve rozlišovali několik druhů této duševní choroby včetně takzvané postschizofrenní deprese. V současné době už ale lékaři toto rozdělení neuznávají.

Jaké má schizofrenie druhy?

Co se dozvíte v článku
  1. Jaké má schizofrenie druhy?
  2. Paranoidní schizofrenie
  3. Hebefrenní schizofrenie
  4. Katatonní schizofrenie
  5. Simplexní schizofrenie
  6. Reziduální schizofrenie
  7. Nediferencovaná schizofrenie
  8. Postschizofrenní deprese

Schizofrenie je každý rok diagnostikována asi u 2,77 milionu lidí na celém světě. Toto závažné duševní onemocnění má přitom dopady nejen na fyzické a psychické zdraví jedince, ale také na pracovní, sociální a rodinné vztahy pacienta.

Lékaři dříve rozlišovali několik druhů této poruchy, přičemž pro každý z nich byly typické určité příznaky. Dnes už se však používá prakticky jen souhrnný název schizofrenie. Do roku 2019 ale Mezinárodní klasifikace nemocí zahrnovala následující typy této duševní choroby:

  • paranoidní schizofrenie,
  • hebefrenní schizofrenie,
  • katatonní schizofrenie,
  • simplexní schizofrenie,
  • reziduální schizofrenie,
  • nediferencovaná schizofrenie,
  • postschizofrenní deprese. [1, 2, 3]

Paranoidní schizofrenie

Paranoidní schizofrenie představuje vůbec nejčastější typ schizofrenní psychózy. Obvykle se projeví spíše až ve vyšším věku a charakteristické jsou pro ni hlavně bludy a halucinace. Právě podle paranoidních bludů a pocitu, že nemocného někdo ohrožuje a pronásleduje, je tento typ také pojmenován. Poruchy myšlení a vnímání často nenávratně vedou i k nesrozumitelnému a agresivnímu chování. [4, 56]

Hebefrenní schizofrenie

Hebefrenní schizofrenie zpravidla začíná u mladých lidí ve věku 15‒25 let. Jejím typickým znakem jsou poruchy chování, pacienti mohou působit jako by prožívali opožděnou pubertu. Projevují se nezodpovědně, nepředvídatelně a často se chovají stylem „všechno vím, všechno znám“. Mezi hlavní symptomy patří například hloupé vtipkování, povrchní chování, časté používání vulgarismů, zanedbávání povinností a také pseudofilosofování nad náboženskými, filosofickými a dalšími abstraktními otázkami. [7, 89]

Katatonní schizofrenie

Tento druh schizofrenie je poměrně vzácný a jejích případů stále ubývá. Projevuje se především poruchou v oblasti motoriky (pohybů). Lékaři rozlišují dvě podoby katatonní schizofrenie, a to produktivní a stuporózní. První forma se vyznačuje především dezorganizovanou fyzickou aktivitou či opakováním určitých pohybů.

Stuporózní forma je naopak spojena s částečným nebo úplným zastavením pohybu. Příčinou jsou halucinované hlasy, které člověku zakazují se pohybovat. Pacienti mohou setrvávat dlouhou dobu v nepřirozených polohách, vydrží například nesmírně dlouho se zvednutýma rukama nebo leží polovzpřímení v posteli, aniž by se podpírali.  Problém však je jejich nevyzpytatelnost, kdy náhle může docházet k prudkým epizodám akutního neklidu. [10, 11, 12]

Simplexní schizofrenie

Tento typ schizofrenie není příliš častý, zato je prognosticky závažný. Simplexní schizofrenie se projevuje především u mladších lidí a charakteristické jsou změny v jejich chování. Pacient se čím dál více uzavírá do sebe, ztrácí motivaci a zájem o svět. Mezi další symptomy patří také oploštění emocí, neschopnost prožívat jakoukoliv radost a ztráta hygienických návyků. Bludy a halucinace se naopak běžně nevyskytují. [13, 14, 15]

Reziduální schizofrenie

Jedná se o typ schizofrenie s chronickým průběhem, který je doprovázen různými atakami a narůstajícími negativními příznaky. Mezi ně patří například emoční otupělost a pasivita, oslabení vůle, zpomalené psychomotorické tempo nebo sociální stažení. Léčba reziduální schizofrenie bohužel není příliš úspěšná, u pacientů často dojde k ústupu kognitivních schopností (paměť, abstraktní myšlení, soustředění…) a nikdy se již nevrátí na svou původní kognitivní úroveň. [16, 17, 18]

Nediferencovaná schizofrenie

Jak napovídá samotný název, nediferencovanou schizofrenii nelze jednoznačně zařadit k žádnému z předchozích typů a splňuje spíše všeobecná kritéria pro schizofrenii. Tato podoba je typická tím, že se u pacientů vyskytuje směs příznaků všech výše zmíněných forem. [19, 20]

Postschizofrenní deprese

Postschizofrenní deprese je často řazena pod schizofrenii, ale není stejná jako ostatní typy. Jedná se o depresivní syndrom, který se objeví až po odeznění schizofrenní epizody. Poruchy emocí a nálady následují ve chvíli, když je psychotická ataka na ústupu, halucinace a bludy mizí a začne se projevovat klasická deprese. Někdy je těžké odlišit postschizofrenní depresi od reziduální schizofrenie. Tento problém se však vyřeší společně s nasazením antidepresiv, postschizofrenní deprese se totiž zlepší, zatímco reziduální schizofrenie nikoliv. [21, 22, 23]

Zdroje: webmd.com, medicalnewstoday.com, healthline.com, verywellhealth.com, psychcentral.com, my.clevelandclinic.org, cambridge.org, wikiskripta.eu, verywellmind.com, psychiatriepropraxi.cz, sciencedirect.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

PetrKysa (neregistrovaný)

Mám pocit že to co se dřív bralo že je člověk třeba nezodpovědný, nebo i to že má v důsledku nějakých trablí špatnou náladu se ve fantaziích psychiatrů může změnit na závažnou duševní nemoc.
A vzhledem k propojení psychiatrie a úřadů to vidím jako velmi nebezpečný jev, který můžu skončit "při dobré vůli" likvidací kohokoliv.

  • Našli jste v článku chybu?