Zubaři se nedohodli na úhradách péče se zdravotními pojišťovnami na rok 2013, chtěli víc za plomby. Rozhodne ministerstvo zdravotnictví. To vzhledem k výběru pojistného ale výrazněji úhrady od pojišťoven nenavýší.
„Především jsme nebyli schopni dohodnout se s pojišťovnami na ceně výplní a léčby kořenových kanálků,“ upřesnil Chrz. Nedohoda je podle něj logická, protože už delší dobu se platby pojišťoven nenavyšovaly. Pokud by nyní měly pojišťovny navýšit platby alespoň do výše nákladů, musely by přidat zhruba deset procent. Na to nemají.
„Jediná možnost je zatáhnout do plateb za zubní péči více pacienty, kromě dětí a seniorů,“ řekl Chrz. Komora dlouhodobě navrhuje, aby plomby hradily pojišťovny jen dětem do 18 let a seniorům nad 65 let. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) to při svém nástupu podporoval, pak ale narazil na odpor koaličních kolegů a změnu zatím odložil.
Když pojišťovny platby nenavýší, může se podle Chrze stát, že zubaři budou ve zvýšené míře působit na pacienty, aby zaplatili lepší plombu, tedy nadstandard, který pojišťovny nehradí. Pacientům řeknou, že plomby na pojišťovnu nejsou tak kvalitní, proto je nedělají.
Nyní platí zdravotní pojišťovny za plombu 220 korun, a to na jednom zubu jednou za rok. Pokud přijde pacient v průběhu roku se stejným zubem znovu, pojišťovna další plombu neuhradí. Průměrné náklady ordinace na plombu jsou podle Chrze 400 korun.
Zdravotní pojišťovny navrhly jako vstřícný krok, že dají za plombu 360 korun, nesmí se ale změnit celkový objem peněz na zubní péči, což je 8,5 miliardy korun ročně. „Objem péče by tím klesl o 60 procent, což by se už dotklo pacientů, proto jsme tuto variantu odmítli,“ řekl Chrz.
Pokud se nic proti návrhům pojišťoven nezmění, například nebudou vyřazeny z úhrad plomby, za něž dají pojišťovny ročně 1,3 miliardy korun, hrozí podle Chrze zhoršení dostupnosti péče v některých regionech. Varianty řešení proberou zubaři na listopadovém sněmu.