Data zkoumalo sedm laboratoří a tři z nich zjistily nepatrné stopy viru v některých tkáních pětačtyřicetiletého Američana Timothyho Raye Browna, který je také známý jako „berlínský pacient“. Informovala o tom americká rozhlasová stanice NPR.
Právě v Berlíně mu v letech 2007 a 2008 lékaři transplantovali při léčbě leukémie kostní dřeň. Transplantáty pocházely od dárce, který měl genetickou mutaci, díky níž jsou jeho krevní buňky imunní vůči viru HIV. Chybí jim totiž receptory, jimiž se jinak nákaza dostává do těchto buněk.
Nová kostní dřeň podle všeho zbavila Browna viru HIV, který postupně zmizel z jeho organismu, přestože „berlínský pacient“ již nebere léky proti této nákaze. Nové výsledky představené minulý týden ve Španělsku ale Brownův stav zpochybnily. Alespoň podle některých výzkumníků. Podle závěrů čtyř laboratoří je naopak pacient stále v pořádku.
Vědci prověřovali devět miliard buněk „berlínského pacienta“ odebraných z jeho krve, lymfatických žláz, míchy a zažívacího traktu. Tři skupiny výzkumníků, které použily velmi citlivé testy, se domnívají, že v Brownově organismu našli genetický materiál viru HIV. Nešlo ale o kompletní virus schopný replikace.
Někteří vědci se domnívají, že může jít o chybný výsledek v důsledku kontaminace laboratorního zařízení. Fragmenty genů totiž zcela neodpovídají viru, který byl v Brownově těle před transplantací. „Přestože analýza v některých laboratořích odhalila u pacienta nesouvislý výskyt viru HIV, šlo o extrémně nízké úrovně … je tak nemožné dospět k závěru, že pacient je nadále nakažen,“ uvedli autoři studie věnující se nejnovějším testům.
Vědci navíc zdůrazňují, že i kdyby se závěry o přítomnosti stop viru HIV v Brownově organismu potvrdily, neznamená to, že není vyléčen. Vyvolalo by to ale otázky ohledně toho, jakého druhu léku se mu dostalo. Dosud odborníci věřili, že šlo o takzvaný sterilizující lék, který virus zcela odstranil.
Virus HIV má schopnost se skrývat v organismu a po nějaké době se znovu objevit, ať už v kompletní podobě či v podobě fragmentů svých genů. Pokud se to ale nyní děje u Browna, virus se aktivně nereplikuje. Nové viry by totiž vzhledem k nově získané imunitě „berlínského pacienta“ vůči nim po transplantaci neměly jak se šířit v jeho organismu. Brown by tak mohl být funkčně vyléčený, byť by v organismu nadále měl stopy viru.
Někteří lidé, zejména francouzský výzkumník Alain Lafeuillade, proto tvrdí, že „berlínský pacient“ není doopravdy vyléčený. Browna to trápí. Pro mnoho lidí nakažených virem HIV totiž představuje naději. „Chci mít možnost šířit své poselství, aniž bych měl konflikty s lidmi, kteří chybně vykládají pravdu,“ uvedl. Odmítl zároveň názory, podle nichž se nemocí mohl nakazit znovu.
Brown nadále hodlá vědcům sloužit jako „pokusné morče“. Doufá, že tím přispěje k nalezení léku proti smrtící nákaze a že jednou bude jenom jedním z mnoha vyléčených pacientů.