V těchto dnech muselo ministerstvo zdravotnictví dojednat náhradní dodávky vakcíny z Polska, protože dánský výrobce dodávky ukončil. Výrobci vakcín se zaměřují spíše na indický trh a rozvojové země, kde je TBC častější.
„Tyto situace jsou velmi nebezpečné především s ohledem na ochranu rizikových dětí,“ řekl předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a České aliance proti chronickým respiračním onemocněním Kolek při příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Je to výroční den narození Roberta Kocha, objevitele bakterie, jež tuberkulózu vyvolává.
Kolek upřesnil, že léčba TBC jen na lécích pro jednoho pacienta denně vyjde zdravotní pojišťovnu na 36 korun. „Léky dostává ročně kolem 500 pacientů a léčba je dlouhodobá. Jedno balení stojí 200 až 300 korun, z toho nikdo žádný finanční efekt nemá,“ poznamenal.
Hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta k očkování dětí řekl, že i když se očkují už jen děti, které se s nemocí setkaly, mají o očkování zájem i ostatní rodiny. „Dá se říct, že se vyočkujeme dvojnásobné množství dávek na nerizikové skupiny než na rizikové děti,“ uvedl.
Počty onemocnění v Česku trvale klesají, loni bylo hlášeno 512 případů, o deset víc než předloni. Česko tak patří se 4,8 případu na 100.000 obyvatel k zemím s nejnižším výskytem TBC na světě.
Lékaři podle primářky pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martiny Vašákové ale musejí řešit nové problémy - vedle výpadků dodávek vakcín i to, že přibývá tzv. netypických pacientů. Jejich imunitu oslabila léčba jiného onemocnění, jsou po transplantaci, nebo podstupují biologickou léčbu například Crohnovy nemoci či roztroušené sklerózy.
„Jsou ohroženi latentní tuberkulózní infekcí. Tato forma nemá typické projevy a rentgen ji neodhalí. V minulosti se mohli setkat s mykobakteriemi TBC. Ty dosud spaly v jejich těle. Jakmile jim léky na jiné onemocnění podlomí imunitu, bacil se vzbudí a lidé nedokážou čelit vzniku TBC, jež pro ně může být smrtelné,“ řekla.
Lékaři proto zpracovali nový doporučený postup pro screening latentní tuberkulózní infekce u rizikových, a přitom netypických skupin obyvatel. Těchto lidí jsou v Česku tisíce. Lékaři chtějí prosadit, aby tito lidé procházeli tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, složitějším krevním IGRA testem.
TBC nejčastěji zasahuje plíce, postižen ale může být kterýkoli orgán, včetně ledvin, mozkových obalů či kostí. Pacient je vyčerpaný, trápí ho teploty a nutkavý kašel, kterým infekci šíří. Mezi rizikové skupiny patří bezdomovci, narkomani, imigranti ze zemí s vysokým výskytem TBC a pacienti se sníženou imunitou. Na rozdíl od jiných infekcí se TBC přenáší po delším a těsném kontaktu, což je hlavně v rodinách, ale může to být i na pracovišti, ve škole či v restauraci.